Březen 2015

Carrot cake - mrkvový dort - výzva pro odvážné

29. března 2015 v 21:13 | toffo |  Výzva pro odvážné časopisu Gurmet

V minulé výzvě jsem se nechala vyhecovat poznámkou redaktorky Te, pro dubnovou výzvu časopisu Gurmet jsem se už hecovala sama. V pátek jsem běžela po práci hned do místní trafiky, kde jsem kupodivu natrefila na větší frontu, která neodsýpala, ale z toho já se nervovat nebudu, jelikož žiju na vesnici ..., sice jen dvacet kilometrů od Prahy, takže nervózních a spěchajících migrujících lidí ve frontě stojí převaha, navíc v pátek, v lufťácký den ... třikrát se nadýchnu, vydýchnu, naladím se na pozitivní myšlení, koutky úst mi vyjedou k uším ... navíc, ve frontě stojí i Tomáš Töpfer ... se zataveným časopisem vyjdu ven na mrholící déšť, koutky úst mi vyjedou ještě výše, protože venku čekají na pána ty nejvychovanější a nejveselejší border kolie na světě, jedna hnědá, druhá černá, tak bezvadně se doplňují ... A já nedočkavě rozervu fólii, nalistuji si stranu č. 12 a raduji se, můžu opět vyzkoušet pečení, které dlouho plánuju, ale které mě doposud neustále míjí...


Mrkový dort je vhodný i pro začátečnické pečení. Já se snažila být kreativní jak nejvíc to šlo, dle zadání Gurmetu, ale stejně, mé obzory daleko nedosáhou. Zatím ... ;-) Rozhodla upéct dortový korpus na plechu - o rozměru 36x26 cm, vykrájet formičkou minikorpusy a ty spojit do minidortíků. S formičkou o průměru 9 cm se mi povedly čtyři kousky, z nichž na vybraný dekorativní tác (po babičce) se vešly jen tři. Cukrářským sáčkem jsem ozdobně nanesla krém, každý kousek jsem ozdobila vrškem pravé, mladé mrkvičky se sekrojenou natí. Zbytek okrájeného korpusu by se dal třeba využít třeba na cake pops . Takový problém ale já neměla, abych nevěděla, jak využít zbytky, mizely mi pod rukama, čerstvě upečené.


Korpus dortu tak trochu připomíná perníkové těsto lité na plech. Pro lepší propojení chutí a zvláčnění korpusu je podle mého názoru lepší nechat sestavený dort rozležet alespoň přes noc v lednici. Takže dobrý nápad pro větší, nebo náročnější oslavy. Navíc, velice dekorativně vypadá. V krému je opět použitý smetanový sýr, ale tentokrát, na rozdíl od Red Velvet Cake, další složku krému tvoří máslo, ne našlehaná šlehačka. Neodlečený krém nechutnal dvěma členům rodiny, konkrétně dětem.

Výzva bude ukončená až 31. března, stále máte šanci se zúčastnit. Tady je moje soutěžní fofografie:


A takto vypadá náš domácí ateliér, díky Martinovi a jeho Nikonu:

Rozhodně vyzkoušejte a třeba se stihnete zúčastnit se svou fotogravií v historicky nejvíce zaslaných soutěžních příspěvků výzvy pro odvážné časopisu Gurmet. Redaktorce Te už kolabuje emailová schránka :-)!


Gravlax, snídaně šampiónů

19. března 2015 v 21:24 | toffo |  V toffo-kuchyni
V sobotu si přivstanete ráno v osm hodin. Vejce vložíte do kastrůlku se studenou vodou a přivedete k varu. Jak začnou vařit, vypnete a necháte stát. Dáte malou černou kávu. Připnete psa na vodítko a vezmete to okolo Mlýnského rybníka přes les na Valnovku.


Kromně nezbytného nákupu, kterým může být čerstvá ryba k obědu, sojová omáčka, olivový olej, salátové koření (nebo kterékoliv jiné, které nám došlo), řasy Nori, sashimi a nebo ten báječný originální kastrůlek na mušle ... si koupíte odleželého marinovaného lososa podle starodávného skandinávského receptu, ... švédsky se to řekne "gravad lax," zkráceno na "gravlax."


Dostanete ho baleného na tácku včetně mističky se studenou omáčkou - ve stylu ochucené majonézy. Domů už scházíte okolo staré hájovny k Hamerskému rybníku domů.


Podle stupně prochladnutí volíme čaj s citrónem, čaj s citrónem a medem, čaj s citrónem, medem a griotkou.... . Oloupeme vajíčka, nakrájíme chléb, naservírujeme lososa. Nakrájíme ho na tenké plátky a dochutíme studenou omáčkou (hořčice, kopr, žloutek, olivovový olej, cukr, sůl, pepř?)


Pokud jsme si chtěli tak trochu hnidopišsky užít více švédských chutí, upekli jsme si již v pátek (a nebo jsme vstali o tři hodiny dříve a upekli jsme si brzičko raníčko) celozrnné raženky podle švédského receptu. Já ho jsem našla na mém novém inspiračním blogu Děvčete u plotny:

Suroviny:
300 ml mléka,
50 g čerstvých kvasnic,
50 g másla v pokojové teplotě,
50 ml tekutého medu (= přibližně tři vrchovaté polévkové lžíce.
Švédové používají melasu z cukrové třtiny - dá se koupit ve zdravé výživě),
1 čajová lžička soli,
300 g celozrnné mouky,
cca 250 g hladké mouky,
50 g sekaných ořechů,
vločky mořské soli (na Valnovce koupíte i skvělou krystalovou mořskou sůl Maldon).


Do mléka ohřátého na teplotu lidského tělo rozdrobím kvasnice a rozmíchám. Do mléka přidám na kousky nakrájené máslo a nechám s medem rozpustit v chladnoucím mléce. Do hnětacího robotu navážím prosátou celozrnnou pšeničkou mouku, odměřím sůl a nechám zahnětat velice řídké těsto. Postupně, přibližně po čtyřech dávkách, zapracuji prosátou hladkou pšeničnou mouku. Jakmile se těsto přestane lepit, není třeba dosypávat celých 250 g hladké mouky, jak je uvedeno v receptuře. Mě stačilo 200 g na správnou konzistenci kynutého těsta. Na teplém místě nechám zkynout 40 minut, pak těsto srazím, rozdělím na 16 dílků, z každého vyválíme kulatou raženku. Sázím je na dva plechy vyložené pečícím papírem a nechám znovu pod utěrkou vykynout dalších třicet minut. To už troubu předehřívám na 225 °C. Raženky potřu teplou vodou aposypu sekanými ořechy a vločkami soli. Peču je 10 minut a mají být světlejší, než ty moje i Děvčete u plotny. To jsme nevychytali, ale podle mého názoru jim to na kráse, ani chuti, neubírá.


Užíváme si pěkný začátek sobotního dne. Dobrou chuť.

Poznámka pod čarou:
Běžci, trénující na pražský půlmaratón (už za týden!), nechají psa doma, na záda si hodí běžecký batůžek a trasu absolvují v tréninkovém tempu. Po doběhnutí domů se nemusí zahřívat, tudíž vynechají alkohol v čaji.
Druhá poznámka pod čarou:
Všechny fotografie, kromě autentické z obchodu, jsou dílem Martina Tomšů.

Red Velvet Cake - výzva pro odvážné

12. března 2015 v 20:07 | toffo |  Výzva pro odvážné časopisu Gurmet
Nechala jsem se zlákat výzvou pro odvážné cukráře časopisu Gurmet v únorovém čísle. Nebo jsem se spíš nechala nakopnout redaktorkou Te. Tak přece, byla jsem možná ta poslední, která ho ještě nevyzkoušela. Takovou cukrářskou klasiku! Ostuda. Cukrářskou výzvu Red Velvet Cake připravila Blanka Kardová.


Porovnala jsem si recept z Gurmetu se zkušenostmi Chez Lucie, a kterou při pečení mých prototypů bezpodmínečně věřím - Lucie dokáže skvěle vystihnout postup i úskalí pečení. Receptury odpovídaly a já tedy upekla dortík podle Lucie, verzi Joy of backing, tj. v polovičním množství těsta i surovin, než uveřejnil časopis Gurmet. Velký dort by byl určitě impozantnější, ale jedli bychom ho pěkně dlouho, i když mi nikdo nebrání pozvat ke stolu hosty. Ale přiznám, že poloviční množství pro mě bylo i ekonomicky výhodné, suroviny jsem neošidila a koupila pravé mascarpone a čerstvý sýr Duko (ctila jsem firemní čest sestry, jako nákupčího Arly).


Jo, a přibarvila jsem červeným gelovým barvivem, pro jistotu.


Nebudu rozepisovat postup, ani recepturu, jen mé dojmy z pečení. Dort bych doporučila k vyzkoušení i pro začátečníky. Upečený korpus se dá krásně prokrojit i natřikrát, nůž jím projíždí jako máslem, nic se netrhá a nedrolí. A kdyby, drobky se hodí na zdobení dortu. Krém se podle mě ani srazit nemůže, jediná drobná komplikace přichází při finálním pokrývání vršku a boků dortu krémem. Korpus se trochu drolí a červené drobky se zanáší do běloskvoucího krému, což "některým estétům a zuřivým perfekcionalistům může přivodit lehké psychické potíže (oops, může za to výchova)." Dodatečně jsem se na jiném blogu dočetla bezva fintu a cukrářským začátečníkům doporučuju seznámit se s Děvčetem od plotny. Dort nejprve pomažte tenkou vrstvou krému a takto ho nechte zatuhnout v lednici patnáct - třicet minut. Tak jsou drobečky zafixovány a dort můžete bez dalšího rizika dozdobit zbylým krémem.

Jo a taky jsem byla naštvaná, že nemám dortový stojan, nebo alespoň tác. Rovný. Ne talíř s prohlubní. Tak do příště, do příštího pečení dortu, mám úkol!

Dort bych zařadila do kategorie slavnostních dortů, není do jentak nějaký cake. Chutě mechového, šťavnatého korpusu splynou v dokonalé harmonii s chutí krému. Ta tak trochu připomíná hutnější, lehce oslazenou šlehačku, tedy pokud to nepřeženete s cukrem, jako "Amíci." Jen, prosím, krájejte menší kousky na porci, dort není těžký na chuť, ale rozhodně je hutný a i malý kousek vás dokáže nasytit. Příjemně.

Fota dortu - www.martintomsu.cz

A na závěr malé odhalení, proč už se nám nedaří korpus obarvit načerveno podle původní receptury, dříve to byl hodně častný dotaz, odpověď na něj jsem se dočetla až ve zmiňovaném čísle Gurmetu:

"Svou typickou tmavě červenou barvu dort původně získával díky reakci podmáslí s octem a kakaem. Dříve se kakao zpracovávalo jinak než dnes, obsahovalo více antokyanů, díky mniž těsto červenalo. Dnes vzhledem k alkalizačnímu činidlu, které kyselost neutralizuje, k barevnému efektu nedochází, proto si musíme pomoci potravinářským barvivem." Nebo přírodním prostředkem - šťávou z červené řepy.

Dobrou chuť.


Bezlepkové rohlíčky expres

7. března 2015 v 21:12 | toffo |  Kluci v akci
Kluci nespí, kluci nelelkují, kluci kromně hlavního z a m ě s t n á n í staví, hospodaří, opravují, vaří, pečou a někteří se o své výtvory i podělí. Lukáš:


" Danča dnes už neměla žádný chleba a nový se peče tři hodiny, tak jsem se rozhodl upéct rohlíčky. Je to stejné těsto jako na ten koláč. Nicméně je to poprvé co jsem dělal rohlíčky a také jsem experimentoval s množstvím těsta na jeden kus. Z toho tedy vyplynulo, že každý kus je originál :) ."


Holky si to zaslouží a kluci se postarají. Jednou kluci o holky, jindy holky o kluky.Velkej o malýho i malý o velkýho. Jorovic.