Únor 2013

Masopustní koblihy

12. února 2013 v 21:22 | toffo |  V toffo-kuchyni
Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř.


Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni:

400 g polohrubé mouky,
200 g hladké mouky,
špetka soli,
8 žloutků,
3 lžíce moučkového cukru,
100 g másla,
300 ml mléka,
kostka droždí - 42 g,
3 lžíce rumu.

Na plnění domácí marmeláda.
Na smažení 1l oleje - tuku na smažení má být toli, aby koblihy plavaly - cca na 3 cm výška hladiny v kastrolku.

Rada druhá - důležitá pro ty, kteří uchovávají potraviny v studených spížích v domech, nebo v lednici: " U koblih záleží hlavně na tom, aby všechny přípravy měly stejnoměrnou teplotu. Proto si vše připravíme několik hodin předem do teplé místnosti, to jest i prkénka, na která budeme koblihy dávat, ubrousek i vál, a také náplně, kterých do koblih použijeme." Ze stejného důvodu Anuše Kejřová ve své kuchařce radí mouku ohřát na kraji rozehřáté plotny.

Z rozdrobeného droždí, vlažného mléka, lžíce cukru a lžíce mouky udělám kvásek - v dostatečně velké nádobě přikryté čistou utěrkou, stačí patnáct minut na teplém místě. V robotu šlehací metlou utřu máslo s cukrem a žloutky. Pak vyměním metlu za hnětací hák, přidám vzešlý kvásek a mouky smíchané se zbylým cukrem, solí. Těsto se mi zdálo i po delším zapracováním řídké, testuji, zda se lepí na ukazováček, přidala jsem od hladké i polohrubé mouky dvě polévkové lžíce. Vypracované těsto (vypracované těsto poznáme, když se nám v něm tvoří drobné puchýřky naplněné vzduchem) jsem nechala v míse kynout hodinu, dvakrát jsem ho "pošťoucháním srazila," aby z mísy neuteklo.


Těsto jsem si rozdělila na dvě poloviny, nejdříve jsem vykrájela, naplnila a usmažila koblihy z jedné poloviny, pak z druhé.
Těsto vyválím na 1cm vysokou placku. Vykrájím tvořítkem kolečka, na jedno navrším kávovou lžičku domácí marmelády od maminky z letošní úrody - smíchaná rybízova a třešňová. Druhým kolečkem přiklopím a po obvodu stisknutím prstů spojím. Odložím na lehce pomoučněnou podložku.

(Vanilka v moučkovém cukru dorazila jako můj první vánoční dárek z perly Indického oceánu - z ostrova Mauricius -
díky Hanko!.)

V kastrolku rozpálím olej, správnou teplotu poznám, když do něj vhodím malý kousek těsta a ten se začne hned smažit. Když syčel zprudka, stáhla jsem kastrolek nachvíli z rozehřáté plotýnky. Do oleje vkládám koblihy nejprve vrchní nakynutou stranou směrem dolů do oleje. Zbytky mouky se předtím snažím z kobliny omést, aby zbytečná mouka neznečisťovala a nepřepalovala olej. Do kastrolku dávám jen tři koblihy, aby se navzájem nedotýkaly. Po vložení ihned přiklopím pokličkou. Po dvou minutách se podívám, jestli jsou dobře dozlatova osmaženy, pak je obrátím a bez přikrytí osmažím i z druhé strany.


Nejlépe je vybírat i obracet velkým drátěným očkem, které nezachycuje žádný tuk, odkládat na savý papír - kuchyňské papírové utěrky, které koblihy zbaví přebytečné mastnoty. Teplé je přendám na podnos jen v jedné vrstvě. Když vychladnou, můžu navršit pyramidu.



Polovina koblih, to znamená jedna celá mísa padla za oběť k sobotnímu obědu společně se zeleninovou polévkou s vločkovou zápražkou, břicha byla patřičně narvaná k prasknutí. Na nedělní snídani pak zbyly už jen čtyři kousky. K prasknutí se nade mnou vznášel také patřičný pocit pýchy, ne jen uspokojení, byla jsem pyšná jako páv a z každého člena rodiny jsem dolovala pochvalu. Kletba zůstala nenaplněna. Dobrou chuť.