Červen 2012

Tvarohové knedlíky se studenou jahodovou omáčkou

17. června 2012 v 22:55 | toffo |  V toffo-kuchyni
Tohle je tvarohová rychlova pro Evu. Když si namočíš ruce, tak ti půjdou balit a plnit meruňkami. Pokud jsou meruňky málo sladké, nadij každou kostkou cukru. Jestli chceš zkusit kynuté, tak mrkni sem.

(foto by Martin Tomšů)

Pro 4 osoby:
na studenou jahodovou omáčku:
cca 1 kg jahod,
cukr podle chuti.

Jahody pečlivě omyju a pak odstraním zelené "šťopky." Dvě třetiny rozmixuji ponorným mixérem, zbývající třetinu pokrájím na menší kousky a zamíchám dohromady. Dříve jsem jahody šťouchala do merendy, ale mixovananá omáčka mi přijde méně vodová a víc "kultivovaná."

na tvarohové knedlíky:
250 g tvarohu,
2 vejce,
125 g krupice,
1 polévková lžíce hrubé mouky,
15 g másla,
1/4 čajové lžičky soli.

Dám vařit hrnec plný vody. Když začne voda vřít, osolím a připravím rychlé tvarohové těsto: tvaroh umíchám s vejci a máslem, zapracuju krupici, mouku, sůl. Kávovou lžičkou, kterou si namáčím v vroucí vodě, tvaruju přibližně stejně veliké noky, které sázím do vody. Nevařím klokotem, jen mírným varem. Když padne do vody poslední, opatrně všechny podeberu měchačkou ode dna, aby nezůstaly přilepené. Až vyplavou, vyzkouším na jednom kousku, jestli je dobře provařený. Pak je děrovanou naběračkou vylovím z vody a každý nok propíchnu. Servíruji v hlubokém polévkovém talíři, utopené v jahodové omáčce, podle chuti s kopečkem šlehačky, nebo kysané smetany.

Rebarborový koláč, kynuté těsto lité, tužší

13. června 2012 v 14:58 | toffo |  V toffo-kuchyni
Opět musím prohlásit, že jednodušší už to být nemůže. Recept může být pro bystrou hlavu snadno zapamatovatelný, kolik mléka, tolik mouky, kolik cukru, tolik tuku. Kynutý ovocný koláč je letní klasika a já jeho sezónu zahajuji náplní rebarborovou. Kynutý koláč s drobenkou mám nejraději s nakyslým ovocem, rybízem, meruňkami, švestkami a nejvíc slastný je s vysokou vrstvou borůvek. Samozřejmě opisuji z babiččiny kuchařky.


Kynuté těsto lité, tužší, na koláče, bábovky, bublaniny,
(na dva velké plechy, které jsou příslušenstvím pečící trouby):
1 kg hladké mouky,
1 l mléka,
15 dkg cukru,
15 dkg tuku,
2-3 žloutky,
6 dkg droždí,
citrónová kůra z jednoho citrónu,
sůl.

Z polovičního množství jeden plech, ze čtvrtiny na jednu koláčovou formu (na tu větší, o průměru 30 cm).

Ve vlahém mléce (cca 250 ml) necháme vzejít droždí v kvásek za pomoci lžičky cukru. Mléko i cukr odebíráme z množství vypsaného v receptuře. Když se droždí, přikryté čistou látkovou kuchyňskou utěrkou, po patnácti minutách na teplém místě probudí, vzniklý kvásek nalijeme do mísy, kde máme připravenou mouku, cukr a žloutky, nastrouhanou citrónovou kůru a sůl. Po částech přilíváme mléko a nakonec se zapracuje máslo. Opět se nechá na teplém místě kynout až těsto zdvojnásobí objem. Pak se vylije na tukem vymaštěný plech, nebo na plech vyložený pečícím papírem - aby papír lépe k plechu přilnul, nejprve plech rukou mírně navlhčím vodou. Teď nastává trochu lepící práce, rozprostřít těsto rovnoměrně po celém povrchu, tady si ruce potřu olejem a těsto vytlačuji do všech čtyř koutů. Pokladu kousky rebarbory, posypu drobenkou a nechám ještě dvacet minut odstát, dám těstu šanci ještě jednou nakynout. Pak peču v troubě na 170 ºC, po chvíli se teplota sníží a koláč dopeče. Já čekám, až zezlátne drobenka a kynutý okraj, pro jistotu píchnu doprostřed koláče párátkem nebo špejlí.
Kdo nerad ovocné koláče, ano jsi to ty, Honzo, tomu maminka samozřejmě koláč neodepře, stačí na toto lité těsto nasypat hustě máslovou drobenku.
K drobence mám drobný dodatek - v kuchařce je psáno, že se drobí ze stejného dílu másla, cukru a hrubé mouky, v mém případě 125 g. Moje maminka měla zkušenost, že taková drobenka hodně hrudkovatí a při pečení se spéká do tvrdých kusů. Moje babička a její tchýně radila přidat rovnoměrně cukr a mouku, aby se celá hmota sypala. Já navíc tedy ještě přidala dvě hrsti cukru a dvě hrsti mouky.


Jestli chcete být hodně akční a k snídani upéct koláč čerstvý, no, vždyť to přeci znáte, o víkendu máte s ranním vstáváním určitě hodinový náskok před ostatními členy rodiny, můžete večer těsto zadělat, přes noc nechat pomalu vykynout v lednici a během té singl ranní hodinky koláč dáte. A že se jim bude chtít skákat z postele, když ucítí tu upečenou vůni!

DD dort

4. června 2012 v 9:30 | toffo |  Hezké věci
Opět jsem něco slíbila, těm žadonícím dětským očím málokdy dokážu odolat, i když se pak stokrát proklínám, protože narvat si do osobního rozvrhu pečení dortu není žádný med. Trochu tak se sestrou "hujeříme," ale největší podíl na tom mají dvě sedmileté školačky. S hujeřinou začala kupodivu má nejmladší sestra, která je ještě jednou tak časově vytížená, než já. Upekla do třídy rovnou dvě bábovky z Hello Kitty formy. Zasloužený obdiv, který moje neteř Anežka sklidila ve třídě určitě inspiroval mojí dcerku Annu a ta si vymyslela rovnou dort. Bác. Jenže pečte dort jen tak, bez příležitosti. A tou nejbližší se stal svátek dne dětí. 1.6. naštěstí třída vyjela na návštěvu kina, tak naštěstí pro tvoření dortu připadl celý víkend a vše mohlo proběhnout v klidu. I tak mi tekly nervy, ale to už je druhá kapitola.





Dostala jsem jasně definovanou představu, dort třípatrový, nejvyšší patro musí tvořit srdce, zdobený bílou a čokoládovou šlehačkou. Tři patra při té pěkné letošní ceně vajec, hmm...
Muselo mě něco zhora osvítit, protože jsem sáhla po kuchařce Kouzlo dezertů Mirky Slavíkové. A objevila jsem recepturu na dortový korpus, která je naprosto jednoduchá, téměř bezpracná a výsledek je famózní:

180 g cukru (krystal, krupice),
6 vajec,
50 ml oleje,
150 g mouky hladké,
kůra nastrouhaná z jednoho citronu.

Celá vejce jsem klepla do šlehací mísy robotu, přidala cukr a 20 minut nechala třít. Doba tření elektrickým šlehačem se nemá ošidit. Ke konci tření - já na poslední minutu - se přidá olej a citronová kůra. Pak si našlehanou hmotu přendám do mísy a zlehka do ní měchačkou, nebo stěrkou, vmíchám prosátou mouku. Nesmíme vmíchat mouku elektrickým šlehačem! A je to může se péct, půlhodinu při 180 ºC.
Těsto jsem rozdělila do tří forem - do té nejmenší dortové o průměru 24 cm s odjímatelnou obručí, do kastrůlku o průměru 15 cm a silikonové formy ve tvaru srdce. Kovové formy mám na dně vyložené pečícím papírem ve tvaru jejich dna, střiženém na míru a pak vymazané máslem a vysypaném hrubou moukou. Silikonovou formu jsem lehce vytřela olejem. Pekla jsem kratší dobu, čekám, až se těsto ve formě lehce odtáhne od strany formy, vznikne minimezírka. Do těsta ani nepíchám špejlí. Po upečení hned vyklopím na mřížku a sloupnu z upečených korpusů papír. Nechám vydýchat do večera. Večer pokračovalo promazávání a zdobení, padla na to polovina jahodového džemu Schwartau, dvě 250 ml šlehačky bílé, ušlehané se ztužovačem a jedna 250 ml šlehačka pařížská (šlehačku svařím se dvěma polévkovými lžícemi kakaového prášku a jednou cukru, pak nechám vychladit v lednici). Na zdobení pařížskou šlehačkou cukrářským sáčkem a především na olizování všecho zbylého mazacího materiálu se okamžitě zjevila jedna malá pomocnice. Krájenými plátky jahod jsem zdobila dnes ráno v 5 hodin, aby se náhodou šlehačka od jahod růžově nepromáčela.

Jestli jste se někdo doposud bál domácího pečení korpusu na dort, neměl na to chuť, čas, nebo odvahu, rozhodně doporučuju recepturu Mirky Slavíkové vyzkoušet, jednodušší to už být nemůže. Tak ať se podaří.

Připraveno z bedýnky No. 2

1. června 2012 v 19:18 | toffo |  Vaření z bedýnky
A bedýnky jedou dál. A občas je něco poprvé.


Bílý, baculatější chřest mě dlouho chladnou nenechal. Zastihl mě ale naprosto nepřipravenou, přeci jen ingredience na holandskou omáčku jsem vyštrachala. Jak já jsem jen bez ní mohla žít! Už v letáčku, který do bedýnky dostávám, byl uvedený recept pana C. Podrobnosti o přípravě jsem donastudovala ve Velké kuchařce Viléma Vrabce a udělala jsem dobře, vejce se mi srazila, stačily dvě lžíce chřestového vývaru a škoda byla napravena. Sice byla holandská tekutější konzistence, na chuti - myslím - jí to nic neubralo. Vylízala jsem talířek a tím jsem s ní rozhodně nezkoncovala. Opravdu by mi chutnala na nových, mladých, čerstvě nakopaných brambůrách, uvařených ve slupce.


Ze salátů se mi už téměř točí hlava. Salátový přísun máme i od rodičů ze skleníku na Kuklíku. Tahle smetanová zálivka je v naší rodině velice, ale velice tradiční a návyková. Dovoluju si tvrdit, že civilizační choroby, jako "tuky v krvi," zvýšený cholesterol má v naší rodině na svědomí nadměrné používání šlehačky, do všeho. Slehačka na salát, do polévky - koprová, šťovíková, fazolová, fazolky na smetaně, hrášek ve smetaně ... Když jsem chodila do první třídy, musela jsem už v sedm hodin stepovat před sámoškou, v čas, kdy se zrovna otevírala, abych byla první. Šlehačka bývala nedostatkovým zbožím a vždy jsem musela brát minimálně dvě, aby bylo na salát.

Smetanová zálivka na salát:
250 ml smetany (šlehačky),
špetka soli,
polévková lžíce octa - klasický český ze Bzenca 8%,
naťová cibulka nebo šnytlíková nať.
Šlehačku osolit, ooctit, nasekat nať, zamíchat do šlehačky, nalít na dobře opraný a osušený salát.
Podáváme k dobrým vařeným bramborám s volským vokem, nebo pečeným kuřátkem.

Ano, ano, vepřové na kedlubnách, pro mého muže opravdu neodolatelné jídlo, to je zase jeho dětství. Kostky z vepřové kýty opeču na cibulce, dusím do měkka, deset minut před koncem přidám kedlubny nakrájené na hranolky. Zahušťuji máčeným škrobem, přijde mi to méně kalorické a časově náročné. Pepřím a sypu zelenými bylinkami nebo cibulovo natí.

Číslo dvě končí, dobrou chuť!