Květen 2012

Uvařeno z bedýnky No. 1

18. května 2012 v 12:25 | toffo |  Vaření z bedýnky
Rozhodla jsem se demonstrovat, jak zeleninové bedýnky doma zužitkováváme, ale nevím, jak dlouho mi tohle předsevzetí při mém vypjatém denním rozvrhu vydrží. Tady je ochutnávka z čísla jedna:


Česneková pažitka vytvořila ochucení tvarohového dipu - tady platí obecné pravidlo, když už nevím, kam s ní(m), šoupnu to do tvarohu (viz ředkvičky vloni). A dip se servíroval s hitem naší domácí kuchyně mých dětských let. "Milé děti, když já byla malá, neexistovaly žádné hranolky, předsmažené polotovary z mrazáku obchodů. Kdo chtěl nezdravé hranolky, musel do hospody, restaurace a nebo doma smažit v jedné vrstvě na pánvičce. Doba fritovacích hrnců byla ještě v nedohlednu."
Tyhle pečené brambory bývaly večeří luxusní i když levnou. Pekli jsme je na domácím sádle, posolené a okmínované a v půlce pečení se ještě důležitě obracely - pedantská vychytávka našeho tatínka - aby byly zlatavé z obou stran. Pro pět členů rodiny stačily dva plné plechy hustě narovnaných plátků. Na trik se solením brambor až po upečení jsme přišly až s érou již zmíněných fritovacích hrnců, vyčetli jsme to v návodu, jak získat křupavé hranolky. Míchal se k nim tvaroh s cibulí, kmínem, někdy se sladkou paprikou. Když byla doba zabijaček, přikrajovali jsme k nim sulc - to zbožňuji dodnes. Občas se s nimi v dnešní době setkám na jídelních lístcích a to se pak nazývají patřičně vznešeně - jako bramborové dukáty.


Grilovaný hermelín na salátovém listě je hitem mojí závodní kuchyně, tedy alespoň pro mě.
Hermelín naolejuji olivovým olejem a okořením: čerstvě mletým pepřem, někdy drceným česnek, někdy drcenou chilli papričkou, štipkou sušeného, vlastnoručně trhaného řeckého oregana a vavřínu, stojí mi v kuchyni dekorativně v džbánku, ale zásoby už bohužel docházejí. A voní opravdu o stupínek lépe, než ty kupované. Navrch přidám větvičku rozmarýnu a pro pány košilku z anglické slaniny. Tuším, že jsem vám ještě nesdělila, že miluju přepečené rozmarýnové větvičky, jak z hermelínu, tak pečené dýně nebo brambor, křupají a voní trochu jako jehličí. Lépe se v troubě griluje zabalený v alobalu, tentokrát jsem musela balit do papiloty z pečícího papíru. Při 200 ºC peču v troubě 15 minut, troubu však "nehoním nadarmo," tentokrát se hermelín svezl s pečením bramborových placek. Možná jsem na závěr mohla papír roztrhnout a pustit na dvě minuty troubu na gril.


Hit jsem ale dovedla k dokonalosti dokonalou salátovou zálivkou:
Na jednu osobu: 1 polévková lžíce olivového oleje, 1 čajová lžička francouzské hořčice, 1 čajová lžička tekutého medu, 1 čajová lžička dobrého octa (nyní bílý estragonový). Tahle zálivka mně provází celé letošní léto a nemůžu se jí nabažit. Třeba zachutná i Vám, ale doporučuji jí opravdu jen na salátové lupení, můžete si z různých druhů salátů vytvořit na talíři salátový mix. Dobrou chuť!


Číslo jedna

4. května 2012 v 6:41 | toffo |  Vaření z bedýnky
Se začátkem května se rozjela i další nová bedýnkářká sezóna. Velmi zvolna, jak dokumentuje fotka a cena 230,- korun českých. Může se zdát málo za hodně peněz. Já jsem ale s Gamabedýnkama spokojená, vím, že hubenější bedýnku vykompenzují tou příští a přihodí něco navíc. Mám v plánu velkou bedýnku dvakrát za měsíc - kombinaci 5-8 kg sezónní zeleniny a ovoce.


Chřestem jsem se včera zavděčila třem členům rodiny, čtvrtý tančil na kurzu. Pro inspiraci jsem listovala kuchařkou Marcelly Hazan a padla mi do oka frittata. K dokonalosti mi chyběla tři vajíčka, vzala jsem tedy zavděk těmi dvěmi zbylými dvěmi. Chřest jsem povařila na široké pánvi pět minut v osolené vodě, vkládala jsem ho už do vody vřící a pak nechala jen bublat. Bylo ho 300 g. Vytáhla okapat na cedník, pánev osušila, rozpálila na ní lžíci olivového oleje a másla. Stonky chřestu jsem rozčtvrtila na špalíčky, špičky nechala dál odpočívat, zbytek jsem minutku restovala, pak přihodila dvě rozkleplá a rozšlehaná slepičí vajíčka a za stálého míchání nechala tuhnout. Osolila, přidala polévkovou lžíci ricotty - obvykle dávám kysanou smetanu, vajíčka nadlehčí do krémovité konzistence. Tady jsem out od receptu na frittatu, do které se dává parmazán. Ale to už by mi výsledný pokrm doma nikdo nejedl. Špičky chřestu jsem vrátila až do hotové vaječné míchanice, která na focení není opravdu fotogenická. Vajíčka chytnou pistáciovou barvičku a mnohého by to od konzumace mohlo odradit. Naštěstí ne ty mé staromilce a byla jsem ráda, že si na chuti chřestu pochutnala i ta naše nejmladší sedmiletá. Tak.

Já jsem holka z vesnice a po čtyřech letech blogování, kdy jsem si rozšířila obzory, si myslím, že mně jen tak něco nezaskočí. Ale z výhonků, které vidíte ležet vedle chřestu, jsem byla, přiznám, rozpačitá. Buď do bedýnky opravdu přihodili česnekovou nať a nebo mi poradíte. Jsem zvědavá.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka pod čarou:
Když jsem nevěděla, ptala jsem se na všech frontách, taktéž u zdroje a Martina Andresová mi odpověděla:
"Jedná se o česnekovou pažitku (také se jí říká čínská nebo česnekopažitka). Je to "sestra" té naší, jen má plochý list (při růstu bílý květ) a česnekovou příchuť. Pro nás ji pěstují Svačinovi a my ji doporučujeme použít stejně jako naši známou pažitku do pomazánek, na vajíčka, do polévky. Dá se i zamrazit nebo usušit. Nedráždí žlučník, obsahuje vit.C, podporuje trávení a snižuje krevní tlak.
Tuto jarní nedávejte do skleničky s vodou - má tendenci zahnívat od zaříznutých spodních částí."