Jitrnice, jelítka kroupová i housková, tlačenka, ovar, černá polívka, prejt, smažák, škvarky, sádlo a čerstvé řízky - smažené na sádle. Zabijačkové hody by mohly být touto dobou v plném proudu. Voňavá masová nadílka dokáže ale naše žaludky a žlučníky potrápit. Někdo si pomůže stopečkou dobré pálenky, u nás doma ale bylo zvykem k tomu tučnému přidat něco kompenzující zdravější přílohy. A co se asi v únoru mohlo a může krčit z poslední úrody ve sklepech a spižírnách, než kysané zelí, jablka, cibule, křen a řepa. Dobře, ještě zbytky zcvrklé mrkve, petržele, celeru a brambor. A dýně. Ale ty se mi do mých dvou receptů nehodí.
Přímo na zabijačku se u nás dělal křen na dvojí způsob - jablečný a ten můj oblíbený, červený:
Potřebuji:
1 křenový kořen (nejlepší kořínek křenu je dvouletý, cituji Naší kuchařku),
6 malých bulv červené řepy (o velikosti tenisového míčku), nebo jednu obrovskou.
Řepu omyju a předem uvařím, nebo upeču zabalenou v alobalu v troubě (úsporně, samozřejmě u příležitosti významějšího pečení, jak by řekla moje maminka:"Nehoním troubu kvůli šesti kouskům řepy.") Schladlou oloupám a nastrouhám na robotu na struhadle s malými slzičkovými otvory. Na stejném struhadle nastrouhám i křen. Pokud má grády, musím si nos pořádně krýt - převážu ho šálou, šátkem, nebo ho alespoň schovám do roláku. Obojí promíchám a zaleju dvěma naběračkami masového vývaru, když není vývar, postačí převařená voda. Napěchuje se do skleničky se šroubovacím víčkem, v lednici vydrží tak čtrnáct dní bez újmy. Já jsem pro ten svůj použila jen řepy tři, ale je to málo, odhaduji to na jeden díl křenu, dva řepy. Řepa by měla dominovat.
Červený křen je nezbytný k ovaru, hodí se i k jitrničkám a jelítkům. Když už není ze zabijačky ani kousku, tak i k dobrým párkům.
Když lovíme jitrničky a prejt ze zásoby, opékáme je na pánvi nebo rozpékáme v troubě, dává se na stůl tento salát z kysaného zelí:
Potřebuji:
1 velké červené jablko,
půlku cibule střední velikosti,
1 polévkovou lžíci řepkového oleje,
1 zarovnanou polévkovou lžíci cukru,
čerstvě mletý pepř.
Zelí překrájím na menší kousky, i s nálevem v míse smíchám s nahrubo nastrouhaným jablkem a nadrobno nakrájenou cibulí. Jablíčko neloupám, jeho slupka je cenná na vlákninu i vitamíny. Pokud je hodně sladké, nemusí se salát přislazovat, záleží na chuti. Přidám olej a okořením mletým pepřem. Salát je lepší, nechá-li se alespoň půl dne rozhležet v lednici. V ní také vydrží tak pět dní vhodný ke konzumaci.
Jsem odkojená na domácích zabijačkových pochoutkách. Představují pro mě jeden z vrcholů gurmánství a jsem hodně háklivá na správné ochucení. Můj táta býval jeden čas hlavní pomocná ruka řezníkova, předkládal nám třem dětem na talíř ty nejvybranější lahůdky. Nesmí být přesoleno, tak akorát česneku, přiměřeně pepře, majoránky. Za dobrou tlačenkou a černou polívkou šla bych světa kraj... Jenže ty staré dobré časy hospodářství jsou pryč. Teď už jen hledám dobré zdroje. Tak pokud vy ty své máte, zkuste ty naše vitamínové přílohy. Dobrou chuť.
Zde hledá 