Prosinec 2011

Peciválky, štědrovečerní snídaně

30. prosince 2011 v 14:58 | toffo |  Vánoční šuplík
Je to sladké. Naprvní pohled extrémně sladké. Na první sousto taktéž. Na druhé zajímavé, na to třetí extrémně zavání závislostí. To tvrdím natruc všem odpůrcům sladkých soust. Není třeba matematicky měřit poměr cukru v závislosti na ostatním, to se nedá, buď vám chuť sedne, nebo ne. Peciválky se jedí ze společné mísy, všichni se kolem ní sesednou a vidličkou napichují kousky, labužnicky s nimi vytírají sladkou máslovo-medovo-perníkovou omáčku.

Takže den, dva, před Štědrým dnem zaděláte kynuté těsto na vánočku a pokud chcete peciválky . zaděláte v množství rovnou na dvě . Z jedné dávky umotáte vánočku, z druhé nakrájíte malé, centimetrové kousky, jako na malé buchtičky, které ovšem na plech vymazaný máslem, nebo vyložený pečícím papírem sázíte s odstupy od sebe, aby se nespekly. Upečete malé buchtičky:


A schovátě někde na ušlechtilém místě - já nějraději moučníky a dezerty den až dva nechávám nezakryté a schovávám je v pečící troubě - neokororají ani nezvlhnou.


Na Štědrý den se pak vyplatí vstávat extrémně brzo ráno. Nejdříve je záhodno připravit celou konvici nesladké náhražky kávy - čtyři sáčky Melty s pařím v litru horké vody a nechám deset minut louhovat. Alespoň jednu třetinu množství je dobré doplnit mlékem, nejste-li od zárodku velký askteta.


V kastrůlku na kamnech rozpustím máslo - asi jednu osminu a tři vrchovaté lžíce medu - je-li zcukernatělý, není na závadu, ale nesmi se dostat s máslem do varu!


Jakmile je med s máslem rozpuštěný, přidám odpovídající množství perníku na strouhání - také dvě až tři lžíce. Směs se má po jednom až po dvouminutovém provaření zahoustnou a odstavit. To si tak myslím a jelikož vím, jak by mělo chutnat - tak se snažím improvizovat - netvrdím, že dodržuju správý poměr.


Hotovou sladkou omáčku - mohla bych říkat "máčku," jelikož si myslím, že tento štědrovečerní zvyk naší rodiny musí mít původ na Moravě, i když tátova babička, která peciválky dělávala, pochází z Podbořanska - nalijeme na upečené buchtičky - peciválky. Když pečeme z jemného, na máslo bohatého, kynutého těsta, můžeme perníkovo-medovo-máslovou omáčku smíchat s buchtičkami rovnou. Pokud pečeme z levnějšího kynutého těsta, nejdříve buchtičky zalijeme - spaříme - horkou vodou, pod poklicí ihned protřeseme a ihned slijeme horkou vodu pryč a ihned zalijeme sladkou omáčkou.


Promícháme a ihned s horkou, neslazenou Meltou podáváme k snídani - věřte, nebo ne, z celé mísy zbyly jen dva kousky. Už se nám na náš rodinný, štědrovečerní zvyk podařilo zlákat veškerou novou přiženěno-přivdanou část rodiny. Alespoň za tu mojí můžu tvrdit, že to sladká závislost je. Ovšem s nepostradatelnou součástí - můj příbalový leták doporučuje zapíjet neslazenou náhražkou kávy - naší tradiční Meltou. Jakmile se takto štědře a vánočně nasnídáte, dočkáte se bez oběda, bez přesnídávky, Štědrého večera i se zlatým prasátkem. Možná ...


Štědrý rok 2012!

P.S. Abych nezapoměla, obrázkovou dokumentaci fotil Martin Tomšů.


Ratatouille Martina T.

17. prosince 2011 v 19:46 | toffo |  Kluci v akci
Aneb jak to může dopadnout, když chytnete slinu při sledování filmu a nevyznáte se v pojmech a možná někdy v dojmech. Jelikož Remy a Linguini naservírovali své ratarouille tak lákavě noblesně, dostal náš kuchař chuť na koláč. Začnete kreativně. V katrolku si svaříte přiměřeně vlašských ořechů, přiměřeně medu, přiměřeně smetany, přiměřeně kokosu, přiměřeně skořice, lehce másla, lehce cukru, šťávu z poloviny citronu. Vezmete koupené, na pečícím papíru vyválené listové těsto. Rozložíte na plech a potřete směsí z katrolku. Pokladete plátky nakyslejších jablíček. Posypete krystalovým cukrem, aby jablíčka při pečené karamelizovala. Pečete asi 20 minut v troubě při 200 C.


"Práce kritika je v mnoha směrech snadná, sami riskujeme málo, avšak přesto pohlížíme zpatra na ty, kteří nám předkládají k posouzení svojí práci a s ní i své životy. Náš úspěch stojí na negativní kritice, která se dobře píše a dobře čte. Avšak hořkou pravdou zůstává, že i ten nejobyčejnější kus žvance v sobě často skrývá více smyslu než kritika, jež jej odsuzuje. Avšak přijdou i chvíle, kdy kritik opravdu riskuje a to tehdy, objeví-li něco nového a rozhodne se to obhájit. Svět často shlíží na nové talenty a nové výtvory nepřívětivě. Vše nové potřebuje přátele."