Červen 2011

Sirup z květů černého bezu

9. června 2011 v 18:40 | toffo |  V toffo-kuchyni
Na nápoje vyráběné podomácku, z bezu, jsem se vrhla ještě na poslední mateřské dovolené. Vyzkoušela jsem nejvíce sympatický recept z Labužníka. Rok nato u nás kralovala bezkonkurenční bezová limonáda , to jsme měli s mužem menší výročí, patnáct let od svatby a jako dárek jsme si dali první svatební cestu, na níž jsme se poznali s bezvadnou partou na dolnolysečinské Zvoničce a Gurmánkou. Bezové limonády a sirupy má v oblibě naše Anička, jakmile letos uviděla první vykvetlé květy - je to tak čtrnáct dní - důrazně mě na ně upozorňovala. V té době také vyšel v mé časopisecké stálici Žena a život recept s trochu odlišným postupem, než na který jsem byla zvyklá. A který jsem musela vyzkoušet a teď můžu směle tvrdit, že jiný postup už použivat nebudu.

Recept podle Zdeňky Skokanové N.:
50 květů černého bezu,
2 kg krystalového cukru,
2 l studené pitné vody,
2 citrony,
80 g kyseliny citronové.

Cukr a vodu dejte do hrnce a nechte přejít varem. Míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Rozvar nechte vychladnout.Z natrhaných květů bezu lehce vyklepejte případné černé broučky a naložte do cukrového rozvaru. Přidejte na kolečka nakrájené citrony. Nádobu zakryjte poklicí nebo utěrkou a dejte do chladu louhovat na 24 - 48 hodin. Zceďte přes cedník nebo plátno. Čistou tekutinu mírně zahřejte a rozmíchejte v ní kyselinu citronovou. Sirup naplňte do vyvařených lahví. Sirup se zaručeně nezkazí, pokud ho naljete do lahví od alkoholu, které necháte jen tak nevymyté se stopami lihoviny.
Komplexně zpracované informace o bezových sirupech se tento týden objevily v článku Petry Pospěchové na ihned.cz. U Věrušky v kuchyni jsem se zase dozvěděla, že nic se nemá přehánět, ani konzumace bezové šťávy. Naše stará bytovka z šedesátých let také voní bezem. Některá ze sousedek v sušárně v suterénu suší bezové květy na poctivém, damaškovém povlaku na polštář. Na čaj. Nikdy mi bez nevoněl tak omamně, jako letos.

Chlebové chlubení Kláře na kopec :-)

7. června 2011 v 21:29 | toffo |  Chléb náš vezdejší
Pečení vlastního kváskového chleba je závislost. Chvíli můžu abstinovat, po čase mě stejně začnou svrbět prsty. Bohužel na výrobu vlastního kvásku nebyla teplota v bytě po celý den ještě minulý týden příznivá, jako když nám v zimě funguje topení. V pátek jsem měla štěstí a na místním farmářském trhu u stánku Držkovské řemeslnné pekárny jsem viděla slečnu v řadě přede mnou kupovat kvásek. A bylo to!


Mohla jsem si aktuálně otestovat Klářin nový, dokonalý kváskový návod. Já jsem pekla z polovičního množství. Vše šlo jako po másle, hnětení jsem si užívala, končila jsem s těstem propracovaným jako plastelína, bez lepení. Na vále se do těsta opřu pravou rukou a na druhý zátah zaberu oběma, šetřím tu pravačku :-). Možná by mi šel dobře box? Jsem tak zvyklá už od dob učení hnětení knedlíkového těsta, tenkrát jsem neměla sílu urvat to vařečkou. Mě bylo tak deset, učila mě babička z Chalup a můj ne-vlastní děda kibicoval, nojo, on byl vyučený pekař. Když mě chtěl rozpálit do běla, vzpomínal na kruté časy učedníka.


Chleba byl povedený, nejpovedenější ze všech. Všimněte si, že nerupnul po obvodu! I tak zatím nedám bez formy ani ránu. Tak teď mě čeká celožitný. A časy se mění a já můžu koupit mouku přímo v naší vesnici střediskové - celozrnnou žitnou, pšeničnou, celozrnnou hladce mletou, žitnou chlebovou, výběr, který jsem v místním hypersupernejdražšímvestředníevropě nikdy nezažila. Roste mu totiž konkurence, která otevírá za týden.

Těstovinový salát s tuňákem

3. června 2011 v 5:39 | toffo |  V toffo-kuchyni
Oblíbenou variaci těstovinového salátu má každý tu svou. V horkých dnech se vychlazený velice hodí jako letní oběd, nebo večeře. Tak to bylo u nás v horké úterý a můžu si napsat bod, jelikož jsem se strefila do chuti všem.
1 balení - 500 g těstovin,
1 konzerva tuňáka ve vlastní šťávě,
citron a olivový olej,
šest rajčat,
mražená zrna kukuřice,
sůl a pepř,
čerstvá bazalka a petrželka.

Těstoviny uvařím podle návodu a al dente. Vhodné jsou komlikovanější tvary, nebo tvary s dírkou, do kterých má šanci proniknout tuňákový dip. Po scezení z nich poctivě vytřepu, nechám mírně vychladnout a ještě do teplých těstovin zamíchám pořádnou dávku olivového oleje, šťávu z jednoho citronu a tuňákové maso, vlastní šťávu samozřejmě nejdříve odstraním ;-). Přidám rajčata, nakrájená na kostičky, zbavená vnitřků a semínek. Přidám povařenou kukuřici. Sama bych raději volila olivy, kukuřicí se podbízím dětem. Nakonec dojde na velkou hrst zelených bylinek. V lednici nechám vychladit. To, že salát zachutnal, mám potvrzeno, druhý den po něm byla scháňka.