Sprinty velikonočního pondělí

27. dubna 2011 v 8:29 | toffo |  Velikonoční šuplík
Mívám období, kdy se mi v kuchyni nedaří. Připaluju, vše mi padá od ruky, nebo si špatně naplánuju nákup zásob. Takové období prožívám právě poslední týden. Občas si připadám jako blondýn s červenou botou. Letošní velikonoce jsem vsadila na jednu kartu, u nás se budou velikonoční vajíčka dávat všem hodovníkům tradiční, vařená, barvená, slepičí. Nakoupila jsem si pro tento záměr třicet vajíček v Hyperalbertu ve Vestci. Dalších dvacet jsem měla domácích. Těch dvacet padlo na pečení beránků, slepiček a byly také plánované do nádivky, těch třicet letělo v nedělní večer do popelnice. Kupujte plesnivá vajíčka za výhodnou cenu, kolikrát na to ještě skočím? Pokaždé, když jsem ve stresu z nedostatku času. Obvykle pokaždé krabičku otvírám, jestli mi vajíčka neprodávají rozbitá, tentokrát jsem jen průhledný obal kontrolovala neotevřený zespodu, jestli se nekoupou v rozbitých bílcích a žloutcích. V neděli večer jsem na velikonoční tradice rezignovala, byla to ta poslední kapka, pohár přetekl.
V pondělí ráno jsem už od šesti hodin přemýšlela, v duchu počítala zbylá vajíčka, bylo jich osm. Má pozice pečlivé hospodyňky se už začala otřásat, to bude ostuda a dětských protáhlých obličejů. Po čtvrt hodině jsem vylítla z postele, vytáhla jsem kypřící prášek do perníku, půl kila mouky, poslední hrnek cukru, zbyla jen moučka, drobet oleje, mléka a na oltář velikonoční výslužky jsem obětovala jedno vajíčko. Do tři čtvrtě hodiny jsem upekla jsem litý perník na plech a pak jsem jen popadla boty a na hodinku jsem utekla - vyčistit si hlavu. Ranní běh je něco jako droga, zvlášť když klidná rána už voní létem a teplým větříčkem.
Po návratu jsem zjistila, že už nás moje zlatá maminka založila svými barvenými vajíčky, mohla jsem se přestat obávat o pověst mojí kuchyně a vrhla jsem se na dokončení pondělního velikonočního maratonu.
Vykrajovátkem ve tvaru slepičího vejce jsme s Aničkou vykrájely vejce perníková. Společnou rukou jsme je pomalovaly bílou čokoládou a potravinářskými barvičkami, koupenými v Lidlu. Cukrářské zdobení jsem už ve spíži nevyštrachala.
Mohla jsem si dát sprchu a pokračovat s nádivkou. Čtyřicet deka uzeného bůčku jsem nakrájela na kostičky a opekla na pánvi. Zbylo sedm vajec. Co jeden rohlík, to jedno vajíčko. Nakrájela jsem na kostičky sedm rohlíků, pocákala je sladkou smetanou, jen tak, aby se úplně nerozmočily, přihodila jsem k nim vychladlé uzené kostičky i s výpekem.
Rozklepla jsem vajíčka, z bílků a špetky soli jsem vyšlehala sníh, žloutky jsem utřela s máslem, plátek asi tak pět deka. Osolit, opepřit čerstvě mletým pepřem, strouhnout muškátového oříšku. Velkou hrst jarních výhonků jsem spařila horkou vodou a nasekala, extra jemné kousky to nebyly. Zjistila jsem, že na čisté výhonky kopřiv je nejlepší vydat se do lesa. Já sbírám i další zelené jarní výhonky, co mi přijdou pod ruku. Lístky pampelišky i mladé pupeny z maliníku. V něch nejmladších je prý koncentrovaná jarní síla, která lidskému tělu dodá pro jarní start nejvíce vitamínů. Naškubala jsem kvítka fialek.
Žloutkovou směs jsem promíchala se zeleným a rohlíkovo uzenou směsí, nakonec jsem zlehka po částech zamíchala sníh z bílků. Nádivku jsem lehce natlačila do pekáče vyloženého pečícím papírem, ozdobila jedním vařeným, nakrájeným vajíčkem a poházela vločkami másla. Šup do trouby, opět na třičtvrtě hodinky péct na 170 ºC, dokud není kůrčička zlatavá.
Zbývá umýt a poklidit hory špinavého nádobí, na pět minut si sednou a hodovníci jsou tu! Je půl jedenácté, končíme.
Podle komentářů těch dříve narozených, jsem letos měla tu nejteplejší nádivku. Tomu se tedy říká pochvala!
(poznámka pod čarou): recept voňavé velikonoční nádivky na idnes.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janisshska Janisshska | Web | 27. dubna 2011 v 8:39 | Reagovat

ahoj:)Mám takovou malou prosbičku.Mohla by jsi pro mne prosím hlásnout zde.
http://smilynqa.blog.cz/1104/4-kolo-sonc-celebrita#komentare
Jsem tam jako Janisshska
Děkuju moc:)*
Promiň nenašla jsem reklamy

2 HaF HaF | E-mail | Web | 27. dubna 2011 v 13:12 | Reagovat

Tomu říkám hektické Velikonoce, ale je vidět, že jste to zvládli na jedničku! :-D  U nás to letos bylo hektické týden před Velikonocemi - dítko skončilo se slepým střevem v nemocnici. Ve středu šlo domů a pak se tak nudilo, že jsme vše měli nachystáno v předstihu! Dokonce tak moc, že perníky jsme pekli ještě jednou - záhadně mizely! :-P  K nákupům můžu jen dodat, že mi taky poslední dobou přijde, že v rámci výhodných nabídek se nám snaží milí obchodníci prodat čím dá větší hrůzu! :-?

3 Catalina Catalina | Web | 28. dubna 2011 v 10:30 | Reagovat

Souhlasím s HaF - krizi jste překonali na výbornou :) Perníková vajíčka se ti moc povedla a co teprv nádivka, tu bych si hned dala :) Taky jsem měla menší krizi během velikonočních příprav - asi 3x se mi srazil krém na zdobení (už jsem myslela, že s tím švihnu na zem :D), ale nakonec se mi ho povedlo zachránit :D

4 Meg Meg | Web | 28. dubna 2011 v 12:29 | Reagovat

Nezbývá než souhlasit, vypadá to, že se nakonec vše nádherně povedlo a krize byla zažehnána :)
My jsme nakonec letos perníčky ani nedělali, vystačily jsme si s voskem malovanými vajíčky. Navíc jsem ještě o víkendu pekla dort k narozeninám a trochu jsem se vztekala s mléčným marcipánem a jak to ozdobit :-D Nakonec to nedopadlo zas tak hrozně :) (http://img.ritta.cz/dort.jpg)

5 Madla Madla | Web | 28. dubna 2011 v 13:08 | Reagovat

Jak je vidět, inteligent zvládne i chaos. Popasovala jsi se s vaječnou krizí s odvahou a chytrostí, za kterou by se nemusela stydět ani chytrá horákyně. Já měla předvelikonoční přípravy podobné. Ve chvíli, kdy jsem měla péct perníčky, jsem zjistila, že mi chybí takřka polovina ingrediencí, to stejné se opakovalo večer před Velikonocemi. A to jsem byla nakoupit a myslela si, že mám všechno! A o tom, že mi nakonec naklizeným bytem s napečenými dobrotami lítal pracha kusy omítky, o tom raději už ani nemluvím. Někdy to chce prostě pevné nervy a nepropadat panice :-)

6 Alena Alena | Web | 28. dubna 2011 v 17:26 | Reagovat

Nádivka vypadá báječně!! Já jsem vlastně nikdy velikonoční nádivku nepekla. Ale tady jsem se nechala inspirovat. Les mám kousek za domem, vydávám se na kopřivy a fialky. Zajímavá kombinace s maliníkem a fialkama. Dám pak vědět, jak se mně nádivka povedla. :-)

7 toffo toffo | 29. dubna 2011 v 7:04 | Reagovat

[2]: Byla záhada mizejících perníků veřešena? K nákupům už nemám co dodat, jen - nikdy nepolevit v kontrole.

8 toffo toffo | 29. dubna 2011 v 7:07 | Reagovat

[3]: Milá Catalino, já bych s tím krémem už švihla :-D! Když se něco nedaří, ve mě se vaří krev.

9 toffo toffo | 29. dubna 2011 v 7:09 | Reagovat

[4]: Také jsem si chtěla vystačit jen s barvenými vajíčky. Tvůj dort je krásný, jaképak nedopadlo hrozně. Velice optimisticky jarní. Pěkná fotka.

10 toffo toffo | 29. dubna 2011 v 7:14 | Reagovat

[5]: Madlo, tvá první věta mě moc potěšila. Budu si jí příště opakovat, možná bych si jí mohla napsat v kuchyni na zeď.
Asi podobně, jako ty, nosím všechno v hlavě. Obvykle jsem překvapená, že mi chybí nějaká drobnost - jedlá soda, prášek do pečiva, vždyť toho měla celé balení!

11 toffo toffo | 29. dubna 2011 v 7:18 | Reagovat

[6]: Žádnou zvláštní chuť maliník ani fialky nedodají, je to jen více mladého zeleného. Z těch nejmladších pupenů maliníku se teď má vařit a popíjet čaj, radila mi to "taková čarodějnice," paní, která se věnuje harmonizaci těla. Je prý v nich jen to nejlepší, co teď naše tělo potřebuje. Tak proč bych je nemohla zapéct do nádivky:-)? Fialky se ale, stejně jako sedmikrásky, dají ozdobně zamačkat na povrch nádivky.

12 Alena Alena | Web | 29. dubna 2011 v 16:00 | Reagovat

I když je už po velikonocích, u nás byla dneska nádivka! Dala jsem všechny bylinky co uvádíš a navíc jenom maličko listů medvědího česneku. Byla báječná, muž jenom mlaskal a ptal se, proč jsem ji nikdy neupekla. Takže si to budu pamatovat a už od teď každé velikonoce nebude nádivka chybět. :-) Díky za radu ohledně maliníku, to jsem nevěděla. Měj se hezky :-)

13 toffo toffo | 29. dubna 2011 v 19:35 | Reagovat

[12]: Jsem ráda, že chutnalo. Je to taková nádivka po našem, takhle jsme si původní receptury upravily podle svého. Orestované uzené voní vždy více, než vařené a je to v nádivce znát. Poučku s rovnicí jedno vejce, jeden rohlík mě zase naučila bývalá kolegyně z práce Andulka, pochází z Moravy.

14 Alena Alena | Web | 29. dubna 2011 v 20:47 | Reagovat

No vidíš, já jsem z Moravy a tuhle rovnici jsem vůbec neznala. Člověk se učí pořád. :-)

15 Amelie Amelie | Web | 15. května 2011 v 23:59 | Reagovat

Náádhera. Se mi tu sbíhají sliny...

16 toffo toffo | 16. května 2011 v 19:55 | Reagovat

[15]: Díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama