Říjen 2010

Dýňový chlebíček - se skořicí - mezi řádky

30. října 2010 v 22:32 | toffo |  V toffo-kuchyni
Když čtete třeba mezi řádky, třeba v v komentářích,
může se stát, že objevíte další dobrý nápad, jak třeba na  - dýni?
Zázvor jsem vyměnila za skořici a mlsné jazýčky jsem chtěla poplést přidáním mandlových lupínků.

Dýňový - skořicový chlebíček
Takto zní originální receptura na zázvorovo-dýňový chlebíček pro dvě chlebíčkové formy
(nebo 2 formy na srnčí hřbet):
3 hrnky krystalového cukru,
1 hrnek oleje,
4 vejce,
2/3 hrnku vody
2 hrnky najemno nastrouhané dyňové dřeně
(z kilové dýně Hokkaido je to přibližně její čtvrtina),
2 čajové lzičky mletého zázvoru,
1/2 čajové lzičky mletého nového kořeni,
1 čajová lžička skořice,
1 čajová lžička mletého hřebíčku,
3 a 1/2 hrnku hladké mouky,
2 čajové  lžičky jedlé sody (sódy bikarbóny),
1/2 čajové lžičky kypřícího prášku do pečiva,
1 a 1/2 čajové lžičky soli.
Měřím na hrnek čtvrtlitrák - 250 ml.

Pekla jsem jen z polovičního množství do jedné formy. Těsto chlebíčkovou formu skoro celou zaplní, protože je v ní jen špetka kypřícího prášku, nemusíte se bát, že vám při pečení uteče. Jen tak zlehka se mu "nadzvedne čepice."
Abych se snadněji vetřela do vkusu strávníků, vynechala jsem téměř všechno koření, dala jsem jen skořici a navrch sáček mandlových lupínků (asi 100 g?).

Formu si vymažu máslem a vysypu hrubou krupicí (chlebíček dostane křupavější kůrčičku). Vůbec by nebylo špatné vysypat formu kokosem nebo ovesnými vločkami.
Do jedné mísy namíchám suché ingredience: mouku, sůl, sodu a kypřící prášek.
V druhé míse vyšlehám vejce s cukrem a olejem do hladka. Přidám vodu, nastrouhanou dýňi, skořici a mandlové lupínky.
Pak obsahy obou mís smíchám dohromady, naliju do formy a peču hodinu v troubě vyhřáté na 180°C.

a skořicovo - dýňový chlebíček
Chlebík je velice voňavý, chutný a optimisticky barevný. Z jeho vůně cítíte blížící se vánoce a svádí vás ke prvnímu letošnímu svařáku, bez ohledu na na počasí. Dokud strávníci netušili, že je napečeno z dýně, chutnalo jim náramně! Pravidlo pro příště:"Zatloukat, zatloukat a ......... maskovat!"

Jak se vaří dějiny

28. října 2010 v 21:37 | toffo |  Video cooking
Dnes, 28.10.2010 šel dokumentární film na na ČT 2 od 20.00 hod. Stojí rozhodně za shlédnutí.

"Film režiséra Petera Kerekéše, ověnčený řadou cen z prestižních světových festivalů, je svědectvím toho, jak každodenní nutnost naplnit žaludky tisíců vojáků ovlivňovala vítězství a prohry armád a státníků. Prostřednictvím vojenských kuchařů provází film diváky vojenskými konflikty, dějinnými epochami a událostmi, které změnily historii i mapu Evropy. Film vznikl v mezinárodní rakousko - česko - slovenské koprodukci, do které se zapojilo i Televizní studio Brno České televize."




Inovace Reindlingu a óda na litinový kastrol

16. října 2010 v 17:49 | toffo |  V toffo-kuchyni

Neznám rychlejší zpracování kynutého těsta, než je tenhle zatočený závin - korutanský Reindling.  Kynuté těsto nechám zadělat robotem nebo domácí pekárnou a výborně se s ním pracuje, je tvárné jako modelína, rozválené se  nepřichytává na pracovní podložku. Skořicovou náplň jsem pro tentokrát vyměnila za - mými kluky milovanou - makovou. A protože bábovkové formy ještě byly po úspěšné rekontrukci celého bytu úspěšně nevybalené, pohřbené mezi ostatními krabicemi ve sklepě, vytáhla jsem na pečení můj oblíbený a lety osvědčený i posvěcený litinový kastrol (rendlík - chcete-li) s modrým vnitřkem.  

1
2
Tenhle poctivý kousek nádobí byl ve své době silně nedostatkovým zbožím. Vyráběl jej národní podnik Sfinx, spojené smaltovny a závody na kovové zboží v Českých Budějovicích.
Trocha historie nikoho nezabije:
U zrodu První česko-budějovické továrny na smaltované plechové nádobí byli v roce 1893 čeští podnikatelé August Zátka, Leopold Hájíček a Václav Nedvídek. Ve městě s početným německým obyvatelstvem pokládali základy české průmyslové výroby. Zřejmě i proto si do své značky vybrali lva jako symbol národní identity. Značka se lvíčkem BE 1893 byla jedna z nejstarších českých ochranných známek, zaregistrovaná už 16. února 1894 u Obchodní a průmyslové komory v Českých Budějovicích. Nyní v této tradici pokračují firmy CEBS s.r.o a BELIS, s. r. o.

Jako první tento povedený kousek objevila chalupská babička. Nejvíce jí překvapil při pečení masa, poklice dobře doléhá, a pečínka nebyla vysušená nebo nedopečená, naopak nádherně šťavnatá. Že se jeho silné dno jen tak nepřipálí, není u litinového nádobí asi žádná zvláštnost. Je dostatečně velký, na omáčky a guláše pro početnou hordu strávníků dostatečně vystačí. Po jeden čas mi suploval i wok na  oblíbenou čínu. A teď jsem ho - chudáka - vyměnila i za bábovkovou formu.

3
4
Když to krátce shrnu - není to ironie, že mi kuchyň pomalu přetéká všemi možnými kuchyňskými "udělátky," když si vystačím jen s jedním dobrým litiňákem?

Retro - cukrovinky

13. října 2010 v 16:51 | toffo |  Video cooking

Cukrovinky za socialismu. Víte:
  • že zmrzlina se vyráběla z pravého mléka nebo smetany?
  • proč  měly socialistické dorty vysokou vrstvu máslového krému? 
  • že koňakové špičky byly opravdu plněné vaječným koňakem?
  • že nejdražší dort stál Kčs 3,50 a že všechny ceny dortů a zákusků byly dotované?

Možná jste ještě neshlédli a možná Vás zaujme díl dokumentární pořadu Retro, pojmenovaný Sladkosti za socialismu, z 13.9.2010.


Fotografie použitá ze stránek pořadu ČT1 - Retro:retro

Báječný - jablkový koláč

9. října 2010 v 20:18 | toffo |  V toffo-kuchyni
Tenhle koláč na mě vždy z pekařství září jako srpnové sluníčko nad polem plných, těžkých klasů zralého obilí. Dnešní sluníčko mělo okolo poledne téměř stejnou sílu a shodou okolností jsem dnes tento koláč pekla. Podle receptu ze starého, už zažloutlého výstřižku z Lidových novin, ze soboty 2. října 2004, jak ho tenkrát zveřejnila Hana Michopulu.

1
Jen mám oblíbený jiný předpis na  křehké máslové těsto  - pâte brisée - to z Praktického kulinária.

Na těsto potřebuji:
160 g hladké mouky,
1 polévkovou lžíci cukru,
špetku soli,
110 g studeného másla,
1 žloutek,
2 - 3 lžíce ledové vody.

Všechny suroviny vložím do sekacího robotu - třeba s noži na sekání masa. Do minutky se vše spojí do koule hotového těsta, které zplácnu mezi dva dezerní talířky a nechám minimálně hodinu odpočinout v lednici.

Na náplň koláče:
5 středních jablek,
3 lžíce cukru - třeba třtinového hnědého,
50 g másla,
6 lžiček pikantní oranžové marmelády -
(meruňková, mirabelková, kdoulové želé),
2 lžíce aromatického alkoholu
- (třešňovice, meruňkovice, calvados - doporučuje se vyhnout se rumu!).
2
Oloupu si pět středních jablek, rozkrojím na čtvrtky, vykrojím jádřince a nakrájím na plátky. Těsto namačkám do koláčové formy, nebo formy na quiche, nechám asi centimetr vysoký okraj koláče. Dokola obložím povrch koláče jablky, pokladu kousky másla, posypu cukrem a peču při 180 °C - přibližně 45 minut. V kastrůlku (nebo v hrnečku v mikrovlnce) rozpustím marmeládu a alkohol, teplou směsí potřu upečený koláč a nechám ještě dvě minuty v troubě zapéct.

K porci báječného koláče se hodí přidat kopeček ušlehané, neslazené smetany, nebo vanilkové zmrzliny.
3
Tajemství dokonalého jablkového koláče podle Hanky Michopulu:
  • Na posledních 3 - 5 minut putuje pod gril v troubě. Díky tomu získá krásnou barvu i chuť, protože cukr na povrchu zkaramelizuje a okraje jablek jsou sežehnuty dokřupava. V této fázi ale doporučuje raději hlídat - gril umí být rychlejší než smrt!
  • Pokud jde o aromatický alkohol, výborný je samozřejmě calvados, třešňovici ale vřele doporučuje - rozhodně to nebude naposled, kdy s nám bude při pečení hodit jako elegantní náhrada bramborového tuzemáku.