První toffosoutěž - o krajovou kuchařku

6. června 2010 v 19:40 | toffo |  Soutěž
Ti, kteří občas navštěvují můj blog, vědí, že se snažím zaznamenat a uchovat recepty na jídla, která nám vařila chalupská babička. Teď už mám práci hodně ulehčenou, s recepty z tohoto kraje byla Nakladatelstvím Českého lesa vydaná kuchařka. "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí" sepsal ředitel Muzea Chodska pan Josef Nejdl.

Chcete vědět, jak se vaří kyselka, herbstmilchsuppe, píprlák, klokány, vošouchy, rýpl, praskokrky, pískorky, sterz, schwammerpichelsteiner, liščí žrádlo, kucmoch, basáky, bacány, maltošny, obazda ?   Nesmím zapomenou na tradiční chodské koláče z horního i dolního Chodska.
Soutěž o kuchařku jídel česko-bavorského příhraničí
(Fotografie exkluzivně od Martina .)

O jeden výtisk této kuchařky můžete teď soutěžit u mě na blogu. Stačí jen odpovědět v komentáři k tomuto článku na jednoduchou otázku: "Které jídlo Vám zaručeně připomene vaše dětství nebo prázdniny u babičky?"

Odpovídat můžete do 30. 6. 2010.  Při vyplňování odpovědního komentáře nezapomeňte uvést Váš e-mail, abych vás v případě výhry mohla kontaktovat. Ze všech odpovědí 1.7.2010 vylosuji jednu a její autor ode mne dostane kuchařku Josefa Nejdla "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí."

Kniha zaznamenala recepty z oblasti mezi Domažlicemi, Českým lesem a Furth im Waldem, i s dobovými fotografiemi měšťanských a venkovských kuchyní převážně z 30. let minulého století.
Nečekejte od ní přesné receptury, občas musíte vařit s citem, zrovna tak, jak by vám poměr surovin diktovala babička: "Mouky tak akorát a když je těsto řídké, tak drobet víc." "Peče se to tak dlouho, až to je." "Toho octa tolik, abys ses vošklíb."

Chodovina
(Fotografie exkluzivně od Martina.

A na závěr si neodpustím malou pozvánku do tohoto kraje. Víte, že šikmou věž  nenajdete jen v Pise, ale i v Domažlicích? Že se v Domažlicích pořádají Chodské slavnosti , původně Vavřinecká pouť, nyní také přehlídka místního folkloru s nejdelší tradicí v České republice? Že ve Furth im Wald se můžete na vlastní oči vidět, jak hrdinný rytíř skolí  pohádkového draka?

Přijďte pobejt!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Madla Madla | E-mail | Web | 10. června 2010 v 10:16 | Reagovat

Krásné názvy jídel - libozvučné a takové tajmené, přitom to jsou ve skutečnosti prostá jídla většinou z brambor a dalších dostupných surovin. Ale znějí jako z pohádky. :-)
Ale zpět k soutěži - těch jídel, která mi evokují dětství je celá řada - například oblíbené kuře předseda, které vymyslela moje maminka, nebo tatímnkova nezapomenutelná žemolvka a krupciová kaše, kterou umí jen on a po které se mi občas zasteskne i teď, v dospělosti. Ale naprostým vítězem vzpomínky na dětství jsou kynuté koláče s tvarohem a meruňkami, které jsme každou sobotu pekli spolu se sestrou a maminkou. Vždycky jsem měli každá svůj úkol (podle věku), a u společného díla jsme pěli píseň Pějme píseň dokola :-D Tahle krásná tradice nám vydržela dokonce i do hlubokého pubertálního věku a já se těším, až ji předám ve své rodině.
Jsem dnes nějak patetická :-D

2 Lu Lu | E-mail | 10. června 2010 v 13:01 | Reagovat

nejlepsi jidlo o prazdninach byla masova plnena rolada na grill, kterou nam mama a tata zabalili a ozdobili jako housenku, fotrik utikajici pred nami po zahrade a my za nim lovici si "veceri"… joooo, to bylo maso :-) prima den Marusko :-))

3 toffo toffo | Web | 11. června 2010 v 5:56 | Reagovat

[1]: Někdy to na člověka padne ..., doufám, že tahle soutěž nebyla tím "pověstným hřebíčkem do rakve" pro zádumčivou náladu.

4 toffo toffo | Web | 11. června 2010 v 5:58 | Reagovat

[2]: Vítej Lucko. Bezva nápad s lovící večeří, to bych mohla použít na Andulku. Trochu pohybu navíc potřebujeme obě. Měj se, moc.

5 HaF HaF | Web | 11. června 2010 v 22:51 | Reagovat

Miluji staré kuchařky!!! Fandím soutěži, je fajn se zastavit a zavzpomínat. U mě jsou to prázdniny u babičky a její kuře z remosky. A ráno čerstvé koláče s jahodami, malinami, nebo povidly.

6 hobbitka hobbitka | E-mail | 13. června 2010 v 16:52 | Reagovat

I já říkám, že je fajn si trochu zavzpomínat.U babičky, kam jsme jezdili na celé léto/žila nedaleko Plánice u Klatov/jsme si nejraději pochutnávali na houbovce s domácí smetanou, k tomu buď bandury-kynuté vdolky, pečené na sucho v troubě , jindy jsme jedli k houbovce  rozpeky.Rozhodně to byla doba klidnější, radostnější,pomalejší i když z dnešního pohledu chudší.Nevadí.přeji sluníčkové léto.hobbitka

7 Milan P. Milan P. | E-mail | Web | 15. června 2010 v 23:15 | Reagovat

Vzpomínka na dětství a prázdniny u babičky? Jednoznačně škubánky s mákem utopené v horkém mléce a s mohutnými oky od rozpuštěného másla...celé prázdniny jsme s bráchou trávili u babičky v Plané u Mariánských Lázní a škubánky byly vždycky v pátek na oběd...Musím zcela upřímně říci, že to je dodnes jedna z mých nejsilnějších vzpomínek na babičku!

8 Bali Bali | Web | 17. června 2010 v 13:21 | Reagovat

Prababička mi dělávala bílé kafe a do toho natrhala rohlík nebo loupák. Nebo rozkvedlala vajčko naměkko s natrhaným rohlíkem. Na to první bych asi už chuť neměla, to druhé si udělám tak dvakrát do roka.
Jinak u babičky v Plzni jsem milovala škubánky s brusinkama rozkvedlanýma v mléce nebo smetaně. Večer se zbytek opekl na sádle. Taktéž často vzpomínám na její supr rajskou nebo obyčejné bramborové placky a hlavně báč.
Od druhé babi jsem měla nejradši šunkofleky, svíčkovou, květy bezu v těstíčku nebo buchtu s brouky. Což byla čokoládová buchta, ze které kdysi po kousnutí vylez velký brouk :- )))
Název buchty se uchytil velmi rychle.
Jéé, Planá! Tam jsem prožila pěkné dětství ;-)

9 vilemina vilemina | Web | 17. června 2010 v 19:57 | Reagovat

Od mojí praprababičky z Klatov, nějakou dobu před svatbou sloužící i ve Vídni, pocházejí ZELNÉ FLEKY - je to čerstvé zelí pražené na sádle s pepřem a mletou paprikou, ostřejší jídlo, které jsme si s matkou a sestrou vařily často o prázdninách, nebo otec by to nejedl...Dalším letním jídlem byly knedlíky s angreštem nebo lívanečky s jahodami či borůvkami. Krajové kuchařky jsou bezva věc.

10 Daniela Daniela | E-mail | 17. června 2010 v 21:26 | Reagovat

Jídel, které jsem milovala u mé rumburské babičky je moc, ale úplně nejradši jsem měla její povidlovku s mandlemi, hrozinkami a sušenými švestkami, zahuštěnou perníkem, k ní se podávalo vařené uzené a houskový knedlík, dodnes ji takovou neudělám, ale možná je to jen nostalgií :-), bílá melta a křupavé slané rohlíky z krámečku narohu, vdolky plněné kyselým zelím, svítek s tmavými puchýři přelitý omáčkou z borůvek, nebo rybízu ...děda si zase dělal z tvarohu oklihlák a museli jsme ho jíst na schodech u okna :-), nebo zbylé vařené brambory nakrájel na plátky, přidal najemno cibuli, trošku octa, pepře, soli a zalil mlékem, to si dělám dodnes :-),bramborové placky pečené na tálech s povidlím .... ještě chvíli vzpomínat, bude jídel na další kuchařku :-P

11 blanca blanca | E-mail | 17. června 2010 v 21:46 | Reagovat

Takových jídel je hodně, ale nejlepší byly bramborové placky, které mi maminka odmítala dělat, protože jako dítě je měla pořád, nebo bílá zelná polévka zvaná couračka a kynuté knedlíky plněné povidly, vařené v páře na hrnci na pláténku připevněném gumou na zavařovačky a přiklopené druhým hrncem, po uvaření posypané cukrem a skořicí, omaštěné máslem. Na všechna tako jídla vzpomínám s nostalgií.

12 Vladka Vladka | E-mail | 17. června 2010 v 21:55 | Reagovat

Mé dětství je spojeno s prázdninami u babičky v jižních Čechách. Stačí, když mne v letním ránu vzbudí zakokrhání sousedovic kouhouta, a já se rázem přenesu do temelínské chaloupky, kde nás babička každé ráno nechávala "vylíhnout" ve své posteli, dokud nepřipravila snídani. Bílá káva v půllitrovém hrníčku, s rozkrájeným tvrdým chlebem, který se vyjídal polévkovou lžící. Nikdy nezapomenu na livance s borůvkovou merendou, čertovskou polévku s vdolky, drobenkové borůvkové koláče z kynutého těsta, oříškový dort, který babička pekla na posvícení a na červencovou pouť, na domácí vepřovou paštiku, bezovou limonádu nebo na široké domácí nudle opečené přímo na horké plotně. A odpolední citrónový čaj s třenou bábovkou...

13 Alena Carbochová Alena Carbochová | E-mail | 18. června 2010 v 9:45 | Reagovat

Odpověd na soutěž, nejoblíbenější jídlo moje a mé sestry z dětství ? .... JAHODY !!!! v jakékoli podobě, děda na zahrádce pěstoval jahody a my jsme denně celý červen baštily jahody, když kamarádky šly na oběd na vepřo knedlo zelo a slepičí polívku, my jsme dostali jahody s mlékem a chleba s máslem, nebo koktejl z jahod a kyselého !!! mléka ten jsme milovaly, jednou se nám do lednice vylila lahev teto dobroty a protože to jsme nemohly přenést přes srdce, tak jsme se sestrou lednici vylízaly, trochu nás pak studily jazýčky, ale dobrota byla zachráněná a to bylo hlavní. Jahody milujeme dodnes, i když už jich nemáme tolik a stále na johodové hody vzpomínáme !!!!
A co budu vařit v sobotu k obědu ???
No přece jahodové kynuté knedlíky !!!!! Co jiného .......
Alena

14 Lůc Mác Lůc Mác | E-mail | 18. června 2010 v 22:29 | Reagovat

Jídlo, které mi zaručeně připomene mé dětství u babičky je jablečný závin, babička jej dělávala vždycky tažený a byl neuvěřitelně dobrý, jedla jsem ho opravdu hromady a pořád jsem se jej nedokázala přejíst, babička se vždy jen usmívala, také rakvičky mojí prababičky jsou úžasná vzpomínka i všechny ostatní pečené dobroty, které napeče, obdivuji ji, že stále zvládá vykouzlit tak úžasné koláče, buchty, cukroví a každý týden jí to baví, kdyby jen bydlela o něco blíž, tak by se mě určitě nezbavila :-) mám ráda prázdniny u babiček, jsou to báječné ženy!

15 Siváková Libuše Siváková Libuše | E-mail | 20. června 2010 v 19:34 | Reagovat

[1]: Již mnoho let není babička mezi námi, ale vzpomínky na ni jsou stále vonící po její kuchyni a jejím pohlazení.Babiččiny švestkové knedlíky ,sypané skořicovým cukrem s ořechy, lesní jahody mačkané s cukrem a sbíranou smetanou, borůvkový svítek, brambory na loupačku s tvarohem a máslem od sedláka, k tomu podmáslí, domácí chléb s máslem a jahodovou marmeládou . To vše a ještě plno dalších dobrot nám babička dělala ráda a s láskou. :-)

16 PERNIKARKA PERNIKARKA | E-mail | Web | 21. června 2010 v 7:57 | Reagovat

Jejda to je krásné téma. Moc zdravím. Babičku jsem skoro neznala, ale nezapomenutelné byly placky pečené na kamnech máma jim říkala křestvní pleskánky. Byly z mouky a vody a byly senzační. Dělala nám je na chatě, kd y ještě nebyla zavedená elektrika a bylo to super. Moc jsme se na ně vžd ycky těšily. Moje druhá babička byla z Olomouce a pořád nám vařila hodolanskou omáčku a musím říct, že ji dodnes nemám ráda. Ne že by ji neuměla uvařit, ale asi jí bylo hodně. Jó staré dobré časy, provoněné dobrým jídlem na to se prostě nedá zapomenout :-)

17 coco-choc coco-choc | E-mail | Web | 22. června 2010 v 13:28 | Reagovat

Už jsem to tady jednou psala, ale to snad nevadí ;-). Prázdniny u babičky mám jednoznačně spojeny s bramborovými plackami pečenými na kamnech (vždy musely být trochu připálené - to pro krásu :-D). Jedna babička (ta chebská) je dělávala na slano a ta druhá (plzeňská) zase na sladko. Hlavně ty sladké bych si dala :-P. Upečené placky se potřely kleverou (tu až taky někdo jen tak nedělá :-(), pak na nich přistál kopec ušlehané smetany a nakonec se placky namáčely do talíře, kde byl nastrouhaný tvrdý tvaroh. Hned bych si je zase dala, ale to už se mi asi nesplní... Placky dělané na plotně prostě takhle nechutnají. A také nemůžu zapomenout na třešně a jahody, které zrovna dozrály, domácí mošt atd. Toho by bylo :-).

18 eva eva | E-mail | 3. července 2010 v 1:13 | Reagovat

Já vzpomínám na králíka na zelenině,se zelím a knedlem,mnanm,ale takovej píprlák neměl chybku a nemá dodnes!!!!Jinak polívka s mega velkejma  kouskama zeleniny taky dobrý:)a nejvíc nejlepší byly prupovídky babičky byla ssuper!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

19 toffo toffo | Web | 3. července 2010 v 23:48 | Reagovat

[18]:O, škoda Evi, že jdeš s "křížkem po funuse." Tedy po ukončení soutěže. Trefilas to úplně přesně. Ještě bych přidala mřížák s červenou marmeládou, okraje lehce přičmoudlé do křupava. Prostě bacán.

20 Bali Bali | Web | 18. září 2011 v 20:09 | Reagovat

Zrovna ji pročítám, je velmi zajímavá a určitě z ní nemálo pokrmů vyzkouším ;-)

21 toffo toffo | 19. září 2011 v 15:17 | Reagovat

[20]: Ač útlá a bez gramáže, na čtení je opravdu zajímavá. Silnější a výpravnější knihu podobného zaměření jsem si zhruba prolistovala na letošním světu knihy:¨
http://toffo.blog.cz/1105/vzpominky-a-recepty-z-chodska-a-posumavi.
Nemá ale tak zajímavé fotky, obsahem si jsou podobné, ale tahle menší od ředitele chodského muzea z Domažlic se mi líbí.

22 toffo toffo | 19. září 2011 v 15:18 | Reagovat

víc.
To je to poslední slovo, které jsem chtěla napsat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama