Listopad 2009

Narozeniny

28. listopadu 2009 v 21:14 | toffo |  Hezké věci


Dýňové bochánky k čočce po indicku

19. listopadu 2009 v 19:07 | toffo |  V toffo-kuchyni
Přemýšlela jsem, k jakému pokrmu by se dýňové bochánky hodily. Rodina se "ofrňuje" nad dýňovou polévkou, jak "někdo" trefně poznamenal, mám je prostě rozmazlené. Věděla jsem, že dýni do bochánků musím "propašovat" a za žádnou cenu nepřiznat. Napadla mě variace na českou čočku s rozpíčky.
V Indii by se divili!

Dýňové bochánky

Potřebuji:

400 g polohrubé mouky,
1 prášek do pečiva,
300 g oloupané dýně,
1 čajovou lžičku mořské soli,
2 polévkové lžíce medu,
4 polévkové lžíce jogurtu,
2 polévkové lžíce měkkého másla,
1 - 2 čajové lžičky strouhaného, čerstvého zázvoru nebo
1 čajová lžička kari.
Dýňi můžete upéct nebo uvařit a rozmixovat na kaši. Já jsem použila své zavařené dýňové pyré. Smíchám suché ingredience a zvlášť tekuté. A pak obě hmoty dohromady. Kořenila jsem kari kořením, protože mi k čočce po indicku přišlo vhodnější, než čerstvý zázvor. Vypracuji těsto, ale pozor, stále se lepí, takže nehňácám, ale snažím se o něžný přístup. Dostatečně pracovní plochu i těsto podsypu moukou a zlehka vyválím asi na 2 centimetry vysoko. Skleničkou, jejíž okraje obtisknu v mouce, vykrájím kolečka. Peču na plechu vyloženém pečícím papírem, v troubě rozehřátě na 220 C : 15 - 20 minut.


Čočka "po indicku"
( mírně upravený recept č. 56 podle koření od Antonína)

Potřebuji:

500 g čočky,
3 cibule,
1 velkou mrkev,
kousek zeleného pórku (nebo naťovou cibulku),
1 čajovou lžičku koření Garam másala,
4 lžíce strouhaného kokosu,
sůl,
hladkou mouku na jíšku.
Čočku jsem namočila přes noc. Na oleji osmažím cibulku, mrkev nakrájenou na větší kolečka a koření Garam masala. Přidám čočku i s vodou, ve které se máčela, vmíchám 4 lžíce kokosu a vařím do změknutí čočky (20 minut). Připravím si jíšku z 1 lžíce oleje a 1 slabé lžíce hladké mouky a zavařím do čočky. Osolím. Do hotové čočky vmíchám pórek, nakrájený na slabé nudličky.


Svatomartinské rohlíčky... raz, dva?

9. listopadu 2009 v 21:40 | toffo |  V toffo-kuchyni
Jednou z tradic, která patří ke svátku svatého Martina, bylo pečení svatomartinského pečiva - rohlíků. Symbolizovaly podkovy (určitě bílého) koně, na kterém by svatý Martin měl jedenáctého listopadu přijet.

Toto jsou podkovy, které jsem pekla pro mého Martina. (Možná i jemu časem naroste svatozář). Příprava těsta je velmi snadná, mějte jen trochu trpělivosti s jeho lepivostí. Potřebuji:

Na těsto:
400 g hladké mouky,
1 Heru, nebo máslo 250 g,
1 zakysanou smetanu 190 g.

Z tohoto těsta napeču dva plechy rohlíčků.

Na potření rohlíčků: 1 vejce.

Na obalení rohlíčků:
moučkový cukr ovoněný vanilkou, nebo vanilkovým cukrem.


Mouku, Heru odpočinutou při pokojové teplotě a zakysanou smetanu vypracuji do koule. Rozdělím na čtyři díly a každý zabalím do potravinové fólie. Nechám v lednici odpočinout minimálně dvě hodiny, až jeden den.

Na plnění rohlíčků si připravím si makovou nádivku:

200 g mletého máku a 100 g cukru zaliju 100 ml vařícího mléka. Nádivka by neměla být řídká, zahustit jí můžu nastrouhanými dětskými piškoty. Nádivku ovoním strouhanou kůrou z chemicky neošetřeného citronu. Stejným způsobem, jen bez přidání citronové kůry, lze připravit ořechovou náplň. Pokud máte dobře hustá, švestková povidla, budou rohlíčky pikantnější.

Vyndám těsto z lednice, každý díl těsta rozválím do kruhu. Čím je kruh pravidelnější, tím jsou rohlíčky úhlednější. Kruh rozdělím na osm trojúhelníků. Pomocí dvou lžiček na ně kladu nádivku a balím do tvaru rohlíčků.


Zabalené rohlíčky potřu rozšlehaným vejcem.


30 minut peču v troubě vyhřáté na 200C do zlatova.



Ještě horké rohlíčky obaluji v moučkovém cukru. Než je naložím na mísu, nechám je vydýchat, aby nezvlhly.



Svatý Martin je patronem vojáků, žebráků, vinařů, tkalců ... a hus. Paradoxem je, že je jich nejvíce pobito právě na oslavu jeho svátku. Jediná husa, která dnes bude stát na našem stole, je tato:



Dnes můžeme poprvé ochutnat letošní první, mladé víno. Na český trh letos vinaři dodali jeden milión lahví. Máte už také alespoň jednu doma?


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O Martinovi pod čarou:
Martin, Martek, Martík, Marťan, Máťa, Martínek, Marty, Martoušek.

Martin dnes patří v českých zemích mezi nejčastěji volená mužská jména. Navázal tak na svou někdejší popularitu v 11. - 18. stol. K jeho oživení zhruba před 50 lety přispěla celoevropská módní vlna a patrně i jeho mezinárodní podoba. Martin pochází ze jména Mars, což byl římský bůh války. Je tedy vlastně "Martův, zasvědcený bohu Martovi," přeneseně "bojovný, bojovník." Možná i proto jméno působívá mužně, vzbuzuje dojem člověka, který ví, co chce. Martin je znám též jako "apoštol Galie," patří totiž k francouzským národním světcům.

Bramborové knedlíčky z horkých brambor

9. listopadu 2009 v 14:18 | toffo |  Recepty z Chalup
Bramborové knedlíky u nás doma hrají prim. Babička je sázela od oka - v chladu jí vždy stál velký hrnec brambor vařených ve slupce. Babička musela zvládnout své zaměstnání, práci v kuchyni, praní prádla bez automatické pračky, zeleninu na zahradě, péči o králíky, slepice, kachny, sušení sena v létě .... Babička neměla čas, každý den vařit brambory, každý den smažit jíšku. Tu si také připravovala ve velkém dopředu na celý týden.
Já od oka bramborové knedlíky neumím. Když mám fofr, koupím knedlíky v prášku. Když si zapomenu uvařit brambory den předem, otevírám kuchařskou knihu - tentokrát tu po babičce - a vařím bramborové knedlíky z horkých brambor. A poctivě vážím, od oka jsem totiž už "vařila bramborovou kaši."


Na těsto potřebuji:
80 dkg horkých brambor,
40 dkg krupice,
1 až 2 vejce - neb jen žloutky,
1/2 lžíce soli.

Na omaštění knedlíků je třeba:
10 dkg sádla, slaniny, nebo másla.

Brambory oloupu a uvařím do měkka.
Do horkých brambor přisypu krupičku, ale hrubá krupice je lepší, knedlíky jsou pak nadýchanější. Poctivě rozšťouchám brambory s krupičkou a čekám, až směs vychladne. Pomáhám jí promícháváním vařečkou. Nechci si spálit "pařátky" při koulení kuliček.

Do vychladné směsi vmíchám vejce, sůl a kostičky z housky osmažené na másle. Měla jsem čas i náladu, tak jsem je přidala.

Z těsta tvořím malé knedlíčky, tak o průměru tří centimetrů. Ty jsou vařené v cukuletu. Stačí je vložit do vařící, osolené vody, zamíchat, aby se nepřilepili ke dnu a počkat, až vyplavou. Vyndavám je pomocí drátěné naběračky, každou kuličku napíchnu na nůž, aby z knedlíčku odešla pára a šup s ním do mísy. Promašťovat knedlíky, myslím, není třeba, nelepí se a vždyť jdou v okamžiku na talíř s pečínkou.

Knedlíčky jsou velice jemné. Těsto by se určitě hodilo na šlejšky, na nočky do italské kuchyně a určitě na ovocné knedlíky, jak doporučuje kuchařská kniha.

Tip na vaření bramborových knedlíků:

Aby se knedlíky nerozvářely a nebyly slizké, můžou se před vložením do vařící vody obalit v bramborové moučce (škrobu).

Nebo se jedna lžíce bramborové moučky přidá rovnou do vařící vody určené na vaření knedlíků.

Mexiko v říjnu

6. listopadu 2009 v 21:45 | toffo |  "Mexiko", kolem dokola
Odpoledne:
Jezvinec
Na Štefle
Šteflův dvůr
Šteflův dvůr


Pohled k Hohen Bogen

Bez křížku

Pohled na Hohen Bogen

"Mexiko"
Podzimní květinka


Májka
Kaplička

"Bobří" strom u bobřího potoka
Po ránu:



Po čtvrté hodině odpoledne:
Pohled na Hohen Bogen
Pohled na Kdyni
Jezvinec
Jezvinec
malý lesík
Pohled na Čerchov
Hohen Bogen

Olejová bábovka ze staré formy

4. listopadu 2009 v 18:31 | toffo |  Recepty z Chalup
Poznáte nebo si pamatujete na tyto starší pomocníky z kuchyně?


Pokud chcete, berte to jako hádanku. Co se v těchto nádobách dá v cukuletu připravit?
Obě jsem objevila v šuplíku v babiččině kuchyni.
Zvláště ta žlutá vpravo pracuje velmi výkonně.


Na povedeně vyklopenou bábovku ze zvlášť vypečené a staré formy po babičce jsem celkem pyšná. Pekla jsem jí elektrické troubě "repasované" naším šikovným Antonínem. Teplotu jsem odhadovala pomocí strčením mé vlastní ruky do trouby. K pěknému vyklopení bábovky z formy určitě pomohlo vysypání formy krupicí - místo hrubé mouky.


Bábovka je docela obyčejně olejová, z tzv. univerzálního olejového těsta.

400 g polohrubé mouky,
200 g moučkového cukru,
2 vejce,
7 lžic mléka,
1 prášek do pečiva,
1 vanilkový cukr,
mléko.

Vyšlehám celá vejce s cukrem a vanilkovým cukrem, přidám olej. Do mouky zamíchám prášek do pečiva, přidám do vaječné směsi a spolu s vlažným mlékem vymíchám v lité těsto. Peču ve středně vyhřáté troubě, jak mi moje dlaň napoví.


Místo mramorování kakaem jsem bábovku chtěla protknout jablíčkovo-skořicovým pruhem. Trochu těsta jsem oddělila, nastrouhala do něj nahrubo jedno jablko a přidala lžíci skořice. Do bábovky jsem nalila střídavě bílé i skořicovo-jablečné těsto. Tento experimet se mi ale nevyplatil. Jablíčka si vydobila cestu z bábovky až nahoru. Vytvořila vysokou a nevzhlednout"výduť", kterou jsem musela po vychladnutí bábovky odříznout.

Myslím, že bábovkování mě jen tak jednoduše hned neopustí :-).