Hohenbogen´s Kaffee

Uvařeno z bedýnky No. 1

Pátek v 12:25 | toffo | Vaření z bedýnky

Rozhodla jsem se demonstrovat, jak zeleninové bedýnky doma zužitkováváme, ale nevím, jak dlouho mi tohle předsevzetí při mém vypjatém denním rozvrhu vydrží. Tady je ochutnávka z čísla jedna:

Česneková pažitka vytvořila ochucení tvarohového dipu - tady platí obecné pravidlo, když už nevím, kam s ní(m), šoupnu to do tvarohu (viz ředkvičky vloni). A dip se servíroval s hitem naší domácí kuchyně mých dětských let. "Milé děti, když já byla malá, neexistovaly žádné hranolky, předsmažené polotovary z mrazáku obchodů. Kdo chtěl nezdravé hranolky, musel do hospody, restaurace a nebo doma smažit v jedné vrstvě na pánvičce. Doba fritovacích hrnců byla ještě v nedohlednu."

Tyhle pečené brambory bývaly večeří luxusní i když levnou. Pekli jsme je na domácím sádle, posolené a okmínované a v půlce pečení se ještě důležitě obracely - pedantská vychytávka našeho tatínka - aby byly zlatavé z obou stran. Pro pět členů rodiny stačily dva plné plechy hustě narovnaných plátků. Na trik se solením brambor až po upečení jsme přišly až s érou již zmíněných fritovacích hrnců, vyčetli jsme to v návodu, jak získat křupavé hranolky. Míchal se k nim tvaroh s cibulí, kmínem, někdy se sladkou paprikou. Když byla doba zabijaček, přikrajovali jsme k nim sulc - to zbožňuji dodnes. Občas se s nimi v dnešní době setkám na jídelních lístcích a to se pak nazývají patřičně vznešeně - jako bramborové dukáty.

Grilovaný hermelín na salátovém listě je hitem mojí závodní kuchyně, tedy alespoň pro mě.

Hermelín naolejuji olivovým olejem a okořením: čerstvě mletým pepřem, někdy drceným česnek, někdy drcenou chilli papričkou, štipkou sušeného, vlastnoručně trhaného řeckého oregana a vavřínu, stojí mi v kuchyni dekorativně v džbánku, ale zásoby už bohužel docházejí. A voní opravdu o stupínek lépe, než ty kupované. Navrch přidám větvičku rozmarýnu a pro pány košilku z anglické slaniny. Tuším, že jsem vám ještě nesdělila, že miluju přepečené rozmarýnové větvičky, jak z hermelínu, tak pečené dýně nebo brambor, křupají a voní trochu jako jehličí. Lépe se v troubě griluje zabalený v alobalu, tentokrát jsem musela balit do papiloty z pečícího papíru. Při 200 ºC peču v troubě 15 minut, troubu však "nehoním nadarmo," tentokrát se hermelín svezl s pečením bramborových placek. Možná jsem na závěr mohla papír roztrhnout a pustit na dvě minuty troubu na gril.

Hit jsem ale dovedla k dokonalosti dokonalou salátovou zálivkou:

Na jednu osobu: 1 polévková lžíce olivového oleje, 1 čajová lžička francouzské hořčice, 1 čajová lžička tekutého medu, 1 čajová lžička dobrého octa (nyní bílý estragonový). Tahle zálivka mně provází celé letošní léto a nemůžu se jí nabažit. Třeba zachutná i Vám, ale doporučuji jí opravdu jen na salátové lupení, můžete si z různých druhů salátů vytvořit na talíři salátový mix. Dobrou chuť!

Počet komentářů: 5

Škoda nevařit na Světě knihy

15. května 2012 v 14:00 | toffo | Na "nákupech" s košíkem nebo jen krmení čočky fotoaparátu

Sobotní odpoledne bylo nákupní a to dokonce ve velkém pražském světě a já byla dokonce tak duchaplná a myslela na sebe, že jsem si našla chvilku a zastavila se v knihkupectví Knihy Dobrovský. Chtěla jsem si prozkoumat novou kuchařku Deník Dity P., na kterou se opravdu dlouho čekalo a která se tak krásně na začátku května znenadání vylíhla spolu i s vyšívaným porcelánem. A padla mi do ruky tahle:

Já to přiznám, v první chvíli jsem byla hodně zklamaná a možná jsem se i zhrozila, nejprve netradiční vazby, takhle vypadaly "Příručky mladých svišťů," které jsem kupovala před deseti lety svému synovi, který je shodou okolností ve stejném věku, jako mladý kuchař Martin Škoda. Jen stály čtyřikrát méně. Papír, použitý na knihu, bude možná recyklovaný, má silnou gramáž, dělá velkou škodu fotografiím otištěným v kuchařce. Výsledkem je rozmázlý, neostrý tisk. Pro někoho, kdo je "citlivý na oko" a věci zprvu hodnotí vizuálně, než je prozkoumá, je to velký průšvih. Můj dojem - publikace nakladatelství Dona z dob socialismu, která se dávala soudružkám jako dárek k MDŽ. A děsně mně to mrzí, že toho kluka neuchopili jinak, tohle mi jako kreativní opravdu nepřipadá. Vím, že nejsem cílová skupina pro tuto kuchařku, ale nemyslím, že by "mládež" byla z designu této kuchařky nadšená. Ale možná si udělám průzkum a pak vám názory mládeže budu reprodukovat.

Nápad s hudebním doprovodem k receptu hodnotím velice vysoko, přiznám se, že z aktuální hudební scény jsem opravdu out. A to bych se před dvaceti lety rozhodně ani představit nedokázala. Tohle si pusťte k míchaným vajíčkům připravovaným ve stylu Gordona Ramsaye :

the kills goodnight bad morning

Jsem si jistá, že můj syn by to podle kuchařky zvrzal, rajčátka by neopékal v jiném hrnci, jelikož to tam není výslovně napsáno. Šoupnul by je rovnou do těch vajec a pak by se divil.

Já bych byla nadšená z této kuchařky - ale opět jen okem. Tahle kuchařka má obrázkový příběh, skvělé fotky a to je pro mě impulzem pročíst si jí od A - do Z.V této době jen už poměrně překuchařkováno a styl jeden recept na stranu, doprovázený fotografií receptu na straně druhé, když se jedná o superjednoduchý salátový recept o třech igrediencích za danou je také luxus. Který mi ale dělá vizuálně radost. A pak se také najdou kuchařky, ve kterých jsou tiskové chyby v recepturách. To už je průšvih největší.

Tuto sobotu máte jedinečnou šanci všechny vaše možné kuchařkové sny ohmatat, prohlédnou, nakoupit i ochutnat, ale opět mají největší příležitost ti co jsou nejblíže Praze. Tyto kulinářské akce uvádí knižní veletrh Svět knihy 2012 na pražském Výstavišti:

Pavilón L 806 - Smart Press:

Pátek 18. 05. 2012, 11:00 - 12:00 Škoda nevařit!
sedmnáctiletý kluk Martin Škoda, který vaří už dobrých osm let, napsal kuchařku pro své vrstevníky, plnou skvělých receptů a hudby. Přijďte se přesvědčit a ochutnat!

Pátek 18. 05. 2012, 13:00 - 14:00 Biodobroty Hanky Zemanové
Ochutnávka biodobrot z Biopekárny Zemanka, autorka receptur je i autorkou bestsellerových knih "Biokuchařka" a "Bioabecedář".

Pátek 18. 05. 2012, 15:00 - 16:00 Jana Florentýna Zatloukalová - autogramiáda
Setkání a ochutnávka dobrot Jany Florentýny Zatloukalové, autorky "Kuchařky pro dceru", " Vánoční kuchařky pro dceru", "Kuchařského zápisníku pro dceru".

Sobota 19. 05. 2012, 12:00 - 13:00 Helena Chvátalová - autogramiáda
Setkání s Helenou Chvátalovou, autorkou nové "Kuchařky pro báječné tchyně". Přijďte si pro dobré rady do kuchyně i do rodinných vztahů nebo skvělý dárek pro maminku!

Sobota 19. 05. 2012, 15:30 - 16:30 Dagmar Derré - autogramiáda
Dagmar Derré, spoluautorka "Olivové kuchařky" a "Mořské kuchařky", bude podepisovat tyto knihy a přichystá pro Vás i ochutnávku.

Neděle 20. 05. 2012, 11:00 - 12:00 Iva Málková - autogramiáda
Autogramiáda knih Ivy Málkové o zdravém hubnutí z edice Hubneme s rozumem, spojenou s ochutnávkou zdravého mlsání a možností nechat si změřit hladinu tuku přímo na stánku.

P 208 - Albatros Media a.s.

Sobota 19. 05. 2012, 12:00 Receptíky pro kuchtíky - ochutnávka
Recepty představí jejich autorka Pavla Šmikmátorová.

v neděli 20. května od 12 do 13 hodin Polední menu Vilemíny Kadlasové , autorky knihy Cukr na nitku

Autorka vzpomínkové kuchařky Cukr na nitku připomene, jak se vařilo před třiceti lety.

To je vše, co jsem byla schopná podchytit.

P.S.: Ten Deník Dity P. je vyprodaný. Ale vzali by mně do pořadníku.

Počet komentářů: 11

Číslo jedna

4. května 2012 v 6:41 | toffo | Vaření z bedýnky

Se začátkem května se rozjela i další nová bedýnkářká sezóna. Velmi zvolna, jak dokumentuje fotka a cena 230,- korun českých. Může se zdát málo za hodně peněz. Já jsem ale s Gamabedýnkama spokojená, vím, že hubenější bedýnku vykompenzují tou příští a přihodí něco navíc. Mám v plánu velkou bedýnku dvakrát za měsíc - kombinaci 5-8 kg sezónní zeleniny a ovoce.

Chřestem jsem se včera zavděčila třem členům rodiny, čtvrtý tančil na kurzu. Pro inspiraci jsem listovala kuchařkou Marcelly Hazan a padla mi do oka frittata. K dokonalosti mi chyběla tři vajíčka, vzala jsem tedy zavděk těmi dvěmi zbylými dvěmi. Chřest jsem povařila na široké pánvi pět minut v osolené vodě, vkládala jsem ho už do vody vřící a pak nechala jen bublat. Bylo ho 300 g. Vytáhla okapat na cedník, pánev osušila, rozpálila na ní lžíci olivového oleje a másla. Stonky chřestu jsem rozčtvrtila na špalíčky, špičky nechala dál odpočívat, zbytek jsem minutku restovala, pak přihodila dvě rozkleplá a rozšlehaná slepičí vajíčka a za stálého míchání nechala tuhnout. Osolila, přidala polévkovou lžíci ricotty - obvykle dávám kysanou smetanu, vajíčka nadlehčí do krémovité konzistence. Tady jsem out od receptu na frittatu, do které se dává parmazán. Ale to už by mi výsledný pokrm doma nikdo nejedl. Špičky chřestu jsem vrátila až do hotové vaječné míchanice, která na focení není opravdu fotogenická. Vajíčka chytnou pistáciovou barvičku a mnohého by to od konzumace mohlo odradit. Naštěstí ne ty mé staromilce a byla jsem ráda, že si na chuti chřestu pochutnala i ta naše nejmladší sedmiletá. Tak.

Já jsem holka z vesnice a po čtyřech letech blogování, kdy jsem si rozšířila obzory, si myslím, že mně jen tak něco nezaskočí. Ale z výhonků, které vidíte ležet vedle chřestu, jsem byla, přiznám, rozpačitá. Buď do bedýnky opravdu přihodili česnekovou nať a nebo mi poradíte. Jsem zvědavá.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámka pod čarou:

Když jsem nevěděla, ptala jsem se na všech frontách, taktéž u zdroje a Martina Andresová mi odpověděla:

"Jedná se o česnekovou pažitku (také se jí říká čínská nebo česnekopažitka). Je to "sestra" té naší, jen má plochý list (při růstu bílý květ) a česnekovou příchuť. Pro nás ji pěstují Svačinovi a my ji doporučujeme použít stejně jako naši známou pažitku do pomazánek, na vajíčka, do polévky. Dá se i zamrazit nebo usušit. Nedráždí žlučník, obsahuje vit.C, podporuje trávení a snižuje krevní tlak.
Tuto jarní nedávejte do skleničky s vodou - má tendenci zahnívat od zaříznutých spodních částí."

Počet komentářů: 13

V hlavní roli muž a česká kuchyně

27. dubna 2012 v 10:06 | toffo | Kluci v akci

Prozradím vám fintu "fň." Jak přinutit svého muže domácího, aby se postavil kuchyni čelem a zbavil vás starosti jednoho nedělního oběda? Podmínkou je samozřejmě vyskytující se muž, který má občas chuť něco uvařit. Druhou, vařit v časovém intervalu sedmi až čtrnácti dní lehká, zdravá a finančně nenáročná jídla. A tou třetí, nechte po bytě povalovat food časopisy. To by bylo, aby se nechytil na udičku. A za čtvrtý, kecám. Ale bylo by to moc pěkné, kdyby to takhle jednoduše fungovalo.

Mám ráda českou kuchyni, jakpak by ne, když jsem na ní vykrmená od dětství. Svíčkovou umím od maminky, rajskou od Šárky, koprovku nevařím, jelikož jí děti nerady a na španělské ptáčky mám svého muže. A tady je naše menu posledního víkendu. Byla to velká špica! You simply the best!

Španělský ptáček

Plněním a motáním hovězího závitku - notorický základ zná každý, nebudu zdržovat. Změna přichází při výrobě omáčky, není to třílitrový hrnec plný hnědé tekutiny, která - aby měla vůbec nějakou chuť, se musí se ochucovat bujónovou kostkou. Omáčku tvoří jen decentní louže šťávy na talíři, tak akorát, kolik potřebujete k jednomu závitku a dvěma plátkům knedlíků. A to je zrovna tak akorát - nepřežíráte se, nepřibíráte a česká kuchyně není devalvovaná.

"Opečené závitky se dusí v cibulovém základu (cibule osmažená dozlatova na třech lžících oleje, podlitá a provařená horkou vodou z hrnku -250 ml). Když jsou téměř měkké, vyndají se a šťáva se nechá vyvařit. Pak se zapráší 2 polévkovými lžícemi hladké mouky. Osmahne, zalije studenou vodou, rozšlehá metličkou a za stálého míchání přivede k varu, pomalu vařit se nechá deset minut. Pak se závitky vrátí zpět a společně dodusí do měkka."

"Karlovarské žemlové knedlíky

10 žemlí,

200 ml mléka,

2 vejce,

špetka muškátového oříšku,

100 g polohrubé mouky,

4 lžíce pokrájené petrželky,

sůl.

Žemle nakrájejte na kostky, nasypte na plech, ve vyhřáté troubě nechte oschnout. (úsporně - nakrájejte je den před vařením a nechat oschnout přes noc, nebo je tento víkend vystrčit na slibované letní sluníčko - na balkon, na parapet, oschnou jedna báseň).

V míse rožšlehejte mléko se žloutky, muškátovým oříškem a špetkou soli, přisypte mouku a petržel (v těch Martinových petrželku nehledejte, ach, ty děti) a umíchejte tužší těstíčko. Přidejte do něj kostky housky, promíchejte a nech deset minut odpočinout. Mezitím ze dvou bílků ušlehejte sníh. Přidejte je do odleželého těsta. Navlhčenýma rukama utvořte dvě kulaté šišky. Zabalte je do potravinářské fólie, fólii však příliš neutahujte, aby těsto mohlo při vaření nabývat na objemu. Konce pevně ovažte provázkem. Fólii několikrát propíchněte. Knedlíky vložte do zvolna se vařící vody a vařte 20-25 minut."

Knedlíky se zdají na zakrojení nožem tuhé, ale to jen tak klamou tělem.

"Staročeské vdolky s klevelou

na těsto:

20 g droždí,

40 g cukru krupice,

500 g polohrubé mouky,

250 - 300 ml mléka,

sůl,

2 žloutky.

80 g másla,

½ lžičky (čajové) citrónové kůry,

Na jablkovou vložku:

3 jablka,

3 polévkové lžíce krupicového cukru,

1 polévková lžíce skořice.

Na zdobení a dochucení:

klevela nebo prostá česká švestková povidla,

250 g tvrdého tvarohu na strouhání,

250 ml kysané smetany."

Vyrobíme kvásek: droždí rozmíchat s lžící cukru a mouky a nechat v teple vzejít. Se zbytkem surovin zaděláme kynuté těsto a necháme vykynout, až těsto zdvojnásobí svůj objem - tahle procedura se může nechat na starosti domácí pekárně.

"Jablka oloupejte, odstraňte jádřince, nakrájejte na malé kostičky a promíchejte je se skořicí a cukrem. Zapracujte do těsta a nechte znovu vykynout.

Lžící nabírejte kousky těsta, vyválejte v mouce a v dlaních tvarujte bochánky, ty sázejte na plech vyložený pečícím papírem a dlaní trochu zploštěte. Na plechu je nechejte ještě 15 minut kynout. Pešte v troubě předehřáté na 180 °C asi 20 minut do růžova. Upečené pomažte klevelou, nebo povidly, posypte strouhaným tvarohem a ozdobte zakysanou smetanou."

Tvrdý tvaroh byl z Lidlu, značka Pilos. Tedy, upřímně, je to hybrid tvrdého a měkkého tvarohu. Stačí nadrobit, nemusí se strouhat, ale je tak lahodný, že se jej určitě příště dám k bramborám na loupačku. Při sypání vdolků tímto tvarohem je zcela zbytečné navrh přidávat kysanou smetanu. Jen pak kazí chuťový dojem tvarohu.

"Klevela či taky klevera je kořeněná švestková rozvárka s rumem:

500 g vypeckovaných švestek,

2 hřebíčky,

120 g cukru krystal,

2 lžíce rumu

1 lžička mleté skořice.

Švestky podlijte trochou vody, předejte hřebíčky, přiklopte a při střední teplotě zahřívejte, dokud švestky nezměknou a nepustí šťávu. Občas zamíchejte. Jakmile švestky pustí šťávu, odkryjte pokličku a na mírném plameni nechte zhoustnout. Pak přisypte cukr a vařte 10 minut. Odstavte, vmíchejte rum a skořici. Ještě horké plňte do vyhřátých sklenic, pevně uzavřete a otočte víčkem dolů."

Zdroj všech tří receptů: příloha Ženy a život - Chuťovka, podzim 2011

P.S. Miluju hovězí a jedna fotka z tohoto článku je mým autorstvím. že neuhodnete, která ;-).

Počet komentářů: 3

Velikonoce na Chalupech

22. dubna 2012 v 14:53 | toffo | "Mexiko", kolem dokola

Letos jsem utekla veškerému pečení mazanců a beránků, obvykle to bývá má večerní šichta na velký pátek. Abych byla přesnější, ujela jsem mu rychlíkem Ex 352 Franz Kafka ve společnosti tří malých prcků. Zbytek rodin dorazil do velikonočního víkendu za námi a moje maminka to pečení samozřejmě zachránila, poslala za námi do Mexika pět mazanců, tři šrůdlíky a dvě bábovky, jednu zaječí a druhou račí - asi jen tak mimo hru. Velikonoční kuchyň zachránil sestřin muž, postaral se o všechny tři hlavní obědové chody, takže čtvero ženských rukou mu jen přihrávalo přílohy. A je to bezva relax, když toto starání můžu jednou čas od času vypustit, zvlášť, když už do kuchyně házím bílý ručník. A je to bezva, když si pak tak bezvadně pochutnám - protože když někdo masu rozumí, tak je to na talíři setsakra poznat. Tradice, netradice.

Těm beránkům jsem ve finále až tak moc neutekla, byl jich plný kopec.

Oběd první, mladý tříkilový sumec v trojobalu - moc dobré, pevné maso, které drží strukturu, není blátivé a nemá bahenní příchuť. Minimálně tuku, ryba jím není cítit. Druhý den jsme studený rybí řízek snídali, dívali se ven z okna na zasněžené louky a pláně a připadali si, jako o Božím hodu vánočním, ne velikonočním. Skvostnou kaši umíchala sestra nejmladší. A naše tradiční nádivka se podávala těm, kterým rybí maso nejede.

Tak trochu bojovka, hledání vajíček, které na louce pro děti nechal velikonoční zajíček. Úplně tomu věřily, než uviděly fotodokumentaci. Opět jsou o jednu iluzi chudší.

Hohenbogen:

Vitamín B - alias bůček nikdy nesmí o velikonocích chybět. Ten letošní byl čtyři dny naložený v medové marinádě a po upečení měkoučký, jako dort.

Letos byl přestupný rok, proto naše děvčata mohla vyrazit hodovat s pomlázkou. Chvílema si to opravdu užívala.

"Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka. Nedáte-li vajíčka, uteče Vám slepička do horního rybníčka.

A z rybníčka do louže, kdo jí odtud pomůže?"

Panímámy extra moc neotevíraly, ale slepice se o vajíčky nefalšovaně bály:

A oběd třetí, husokachna z domácího chovu, bílé a červené zelí. Bramborový knedlík od sestry, z předem uvařených, den starých brambor, krupičky a hrubé mouky, vajec. Byly tak jemné, že jsme se chvíli báli, že vaříme místo knedlíků bramborovou kaši, ale naprosto zbytečně. Bývaly doby, kdy byla domácí kachna pravidelně každou neděli na talíři, právě tady na Chalupech měla babička téměř velkochov. Kachny už nám dětem lezly skoro ušima, zmražené, konzervované z plechovek, čerstvě zabité a vůbec už nám nechutnaly. Teď jsme šťastní, když si k ním "čuchnem" alespoň jednou za rok.

Tady jsem místo na skvělou husokachnu zaostřila na Gambrinus, ale to už se mi občas prostě tak stává.

Viva México! Už se tam zase těším!

Počet komentářů: 8

Quiz Kačina

17. dubna 2012 v 21:40 | toffo | Hezké věci

Podle které kuchařské knihy se nejčastěji vařilo na empírovém zámku Kačina? Celkem se na zámku dochovalo 56 kusů kuchařských knih a také kompletní rybářský porcelánový servis. Poprvé se mému fotografovi stalo, že mohl fotit v zámeckých prostorách, fotografování povoleno kromě galerijních prostor. Kuchařské zázemí se nacházela ve sklepě. Dokonale zařízeně dochovanou a funkční zámeckou kuchyň jsem zatím shlédla v zámku Žleby. Zrovna se v ní pekly koláčky na noční prohlídku. Voněla pekelně. Ochutnávat ani fotit se však nesmělo.

Foto by Martin Tomsu

Hádej?

Přidat komentář

Velikonoční straky a rejsky

4. dubna 2012 v 20:25 | toffo | Velikonoční šuplík

Matka přinesla na jedno talíři krásně ohnivou červení obarvená vajíčka, na druhém bílá, obojí už natvrdo uvařená. Král hrabal se chvíli komoře, kde měl v truhlici nebozízek, strouháče, kladívka, leště i hřeby, až našel přeražený pilník s hranami na lomu jako jehla ostrými. "Schovaná věc se neztratí," usmál se, když se sním vrátil do světnice, "ten je na to jako dělaná," sáhl na talíř po vajíčku a počal si s ním hrát. Škrábl pilníkem jednou dvakrát, vlevo - vpravo nahoru -dolů a hle , Hanýžka už vidí, jak se na vajíčku bělá klásek, za ním druhý i třetí, teď rostě na něm lísteček za lístečkem, už tvoří věneček a do něho táta něco píše, opravdu, její jméno napsal : Hanýžka " bělá se tam čistě napsáno právě na bříšku červeného vajíčka. "Táto! Tato zlatý! Táto!" vykřikuje v nadšeném obdivu dcerka. "Mně taky! Mně taky!" prosí Marjánka a matka hledí n muže i na tu dětskou radost, cosi jako žárlivost vkrádá se jí osrdce. Muž kreslí teď ovečku, pěknou, i kadeřavou vlnku jí dělá.

"To by bylo, abych to nesvedla ještě líp než mužský, přece jsem bývala za svobodna nejlepší malířkou strak po celém Chodově ." Neříká však nahlas nic, nechlubí se, jen se zatajeným dechem se dívá na muže, jak mu rychle roste piplavá práce v rukou, ač by se zdáli, že jeho silné, tupé prsty nemotorným pilníkem musejí skořápku prodrápnout. Ještě chvíli se dívá a říká se:" To já bych jinak vymalovala. Muži jsou přece jen nemotorové. Nic jim nenapadne. Pročpak tam nevyrýsuje srdíčko místo kolečka, to by bylo stokrát hezčí." Hanit před dětmi ani radit nechce, muž po ní pomrkává, jako by říkal:"To se divíš, jako pěkně umím?!"

Až to Králové déle nevydržela, Vyskočila od stolu, sáhla do svého šití, vytáhla kousek vosku a špendlík s malinkou hlavičkou. Voskovou kuličku dala rozehřát na mističce do horké ještě trouby v kamnech, špendlíček zapíchla do husího brka a s bílým vajíčkem v ruce sedla si k troubě,chvíli je hřála v ruce, čekala , až se vosk roztaví, už cítila v prstech, jak se jí nedočkavě chvějí, a už se jí také v hlavě zjevovaly různé hvězdy, květy, řetízky i větvičky, jako by na bílé, jemné krajky hleděla.

Hanýžka neměla uší ani očí, jak se táta s mámou škádlí. Prohlížela straky svoje i sestřiny. Každá měla tři a od otce dva rejsky, ale ty se musily schovat před krásou lesklých, ohnivě zářících strak. Obdivovala každý kvítek, růžičku, jablíčko, srdíčko a nevěděla, které to vajíčko je nejkrásnější. Nemohla se jejich krásy nabažit nemohla se s nimi rozloučit, i v noci se jí o nich zdálo a těšila se, co to bude závisti, a těšila se, co to bude závisti, až se jimi zítra pochlubí.

J. Š. Baar Osmačtyřicátnící

Přeji všem mile a příjemně strávené velikonoce!

Počet komentářů: 2

A vylosovaným ozástěrovaným výhercem se stává ...

26. března 2012 v 21:37 | toffo | Soutěž

Všem zůčastněným děkuji. "Soutěž" jsem zveřejnila v době, kdy jsem se cítila úplně vycuclá - sluníčko do mě pralo energii ze všech stran, ale moc to nepomáhalo, vlekla jsem se jako těžkotonážní slon. Co platilo na mně - také to králičí okusování zeleného a více pohybu venku, prostě to hýbaní opět natrénovat. Trochu jsem přes zimu zakrněla. (A mnohé vaše tipy si beru k srdci.) A do týdne jsem už opět akční - krk rodiny, mávám bičem nad hlavou a těším se na velikonoční pečení.

A výhercem se stává:

S Rozmarýnou blahopřejeme ♥ !

Počet komentářů: 4

Velikonoční zástěrová soutěž

17. března 2012 v 18:44 | toffo | Soutěž

V povětří vane čerstvý vítr a tak si to s předvelikonočním potěšením provětrám i tady na blogu a po dlouhé době hodím do větru další - "soutěž." Těším se na velikonoce. Je to pro mně takový symbolický obrat a pravý začátek nového roku - po té šedé zimě.

(foto by Martin Tomšů)

Do půlnoci neděle - dne 25.3.2012 mi tu prosím zanechte v komentáři Váš nejlepší recept na jarní životobudič. Prozraďte mi, co Vás nejlépe povzbudí, nakopne a zbaví jarní únavy. Odpovědi došlé do stanoveného termínu následný den slosuji a vylosovanému zašlu nigel nagel neue - ZÁSTĚRA! Jak praví informace na štítku, zn. Immer Schlank, z bavlny, pratelná na 60 °C. Dezén vidíte na fotografiích. Dárek jsem vybrala záměrně v duchu mých kořenů.

(foto by Martin Tomšů)

Těším se na vaše soutěžní odpovědi, nezapomeňte uvést e-mail, abych výherce mohla kontaktovat!

Počet komentářů: 11

Jíst, meditovat, milovat

2. března 2012 v 14:40 | toffo | Video cooking

Hlavně s láskou. Pár mých oblíbených labužnických scén filmu. Ještě tři marně hledám - ranní adrenalin v kavárně, domácí snídaně v Římě a objednávka menu k večeři - v italštině. První a třetí video se může zdát být stejné, není, první je minitrailer k filmu, tedy k jeho římské části.